Bezpilotní letadlo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mojmir13 (diskuse | příspěvky)
vloženy odkazy
značky: editace z Vizuálního editoru odkazy na rozcestníky
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Dron|stránka=Dron (rozcestník)}}
[[Soubor:RQ-2 Pioneer on launch rail 1.JPEG|náhled|[[RQ-2 Pioneer]] průzkumné bezpilotní letadlo používané v  armádních službách [[Spojené státy americké|USA]] během válek v [[Válka v Zálivu|Zálivu]] a v [[Válka v Iráku|Iráku]].]]
[[Soubor:MQ-8B Fire Scout.jpeg|náhled|Většina bezpilotních letadel je sice s pevnými křídly, ale existují také [[rotor]]ová letadla jako je [[Northrop Grumman MQ-8 Fire Scout|MQ-8B Fire Scout]]]]
'''Bezpilotní letadlo '''(někdy '''UAV''' z anglického '''''u'''nmanned '''a'''erial '''v'''ehicle'' nebo také '''dron''' z anglického ''drone'') je [[letadlo]] bez posádky, které může být řízeno na dálku, nebo je schopno létat samostatně pomocí předprogramovaných letových plánů nebo pomocí složitějších dynamických autonomních systémů. Bezpilotní letadla se používají často v armádě k  průzkumným i útočným letům. Používají se také k mnoha civilním úkolům, například k hašení požárů, policejnímu sledování nebo průzkumu terénu.
 
[[NaváděnáŘízená střela|Naváděné střely]] a [[vyčkávací munice]] (tzv. sebevražedné drony – např. íránský [[HESA Šáhid-136|Hesa Šáhid-136]], používaný Rusy ve [[Rusko-ukrajinská válka|válce na Ukrajině]] od září 2022) nejsou klasifikované jako UAV, protože tyto zbraně jsou pouze na jedno použití, i když jsou bezpilotní a v některých případech řízeny vzdáleně. Další zkratkou je '''UCAV''' ('''u'''nmanned '''c'''ombat '''a'''erial '''v'''ehicle) – bezpilotní bojové letadlo.
 
V neposlední řadě je bezpilotní letadlo užíváno i k rekreačním účelům v podobě klasických rádiem řízených modelů letadel a to již od dob vzniku prvních amatérských radiostanic z počátku 80. let minulého století.
 
Moderní drony mají tzv. geofencing, který dron nepustí do [[Bezletová zóna|bezletových zón]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jarrell
| jméno = Terry
| titul = General Aviation News: Geofencing for drones: Keeping the skies safe
| url = https://generalaviationnews.com/2019/01/09/geofencing-for-drones-keeping-the-skies-safe/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2019-01-09
| datum přístupu = 2020-04-13
Řádek 20:
}}</ref>
 
Dvě třetiny světového trhu s bezpilotními letadly tvoří armáda. Vůbec největší letoun je americký [[Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk|Global Hawk]], několikkterý je 14,5 m dlouhý a má rozpětí křídel 39,9&nbsp;m. Několik těchto strojů si pořídilo [[Severoatlantická aliance|NATO]] a jsou umístěné na základně na [[Sicílie (ostrov)|Sicílii]]. V českuČesku bezpilotní letouny vyrábí firmy [[Primoco UAV|Primoco]]<ref>[https://www.pxstart.cz/pribehy/primoco Primoco: český premiant mezi bezpilotními letouny]</ref> a [[ThunderFly TF-G2|ThunderFly]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Úspěch českých dronů - Studio 6 víkend
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441287766-studio-6-vikend/221411010120313/cast/826293/
| datum vydání = 2021-03-13
| vydavatel = Ceskatelevize.cz
| jazyk = cs
}}</ref> V íránských bezpilotních letounech, používaných [[Ruská invaze na Ukrajinu|Rusy na Ukrajině]], je v dronu Mohajer-6<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>
| příjmení = Stocker
V íránských bezpilotních letounech používaných [[Ruská_invaze_na_Ukrajinu_(2022)|Rusy na Ukrajině]], v dronu Mohajer-6 je rakouský motor [[Rotax]] 912.<ref>Ukrajinci se zmocnili íránského dronu. [https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/ukrajinci-se-zmocnili-iranskeho-dronu-kdyz-nahledli-dovnitr-byli-zaskoceni/daniel/ Dostupné online]</ref>
| jméno = Joanne
| titul = Iran begins mass production of Mohajer-6 combat drones
| url = https://www.thedefensepost.com/2018/02/05/iran-mohajer-6-drone-mass-production/
| datum vydání = 2018-02-05
| datum přístupu = 2023-03-07
| jazyk = en-US
}}</ref> rakouský motor [[Rotax|Rotax 912]].<ref>Ukrajinci se zmocnili íránského dronu. [https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/ukrajinci-se-zmocnili-iranskeho-dronu-kdyz-nahledli-dovnitr-byli-zaskoceni/daniel/ Dostupné online]</ref>
 
[[Ruská invaze na Ukrajinu]] v roce 2022 ukázala, že drony představují revoluci na moderním bojišti. Jeden malý dron za desítky tisíc dokáže s pár úpravami zničit techniku za miliony dolarů. Nekomerční projekt Česká Aerorozvědka<ref>aerorozvedka.cz [https://www.aerorozvedka.cz/drone-development komunita dobrovolníků stavějících drony pro Ukrajinu]</ref> dodává Ukrajině drony a vybírá peníze na jejich nákup.<ref>zbraneproukrajinu.cz [https://www.zbraneproukrajinu.cz/long-term-campaign/vozim-drony sbírka na bojové a průzkumné drony pro ukrajinskou armádu]</ref>
 
== Historie ==
 
=== Začátky ===
První použití bezpilotního vzdušného prostředku v boji bylo zaznamenáno v červenci 1849. Byl to balónový nosič – malá loď vybavená balónem, obvykle přivázaná k&nbsp;mateřské lodi lanem nebo kabelem a používaná pro pozorování moře z balonu.
První bezpilotní letadlo bylo z roku [[1916]] od profesora [[Archibald Low|Archibalda Montgomeryho Lowa]] a jmenoval se ''Aerial Target (Vzdušný cíl)''.<ref name="taylor">{{Citace monografie
| příjmení = Taylor
| jméno = John William Ransom
| příjmení2 = Munson
| jméno2 = Kenneth
| odkaz na autora =
| titul = Jane's Book of Remotely Piloted Vehicles
| vydavatel = Collier Books
| místo = New York
| rok = 1977
| isbn = 002080640X
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}
</ref> Následovalo mnoho letadel řízených na dálku, např. [[Hewitt-Sperry Automatic Airplane]], vyrobený během [[První světová válka|první světové války]] v [[Spojené státy americké|USA]].
 
Významný vývoj dronů začal v roce 1900 a zaměřoval se na výrobu cvičných cílů pro výcvik vojenského personálu. Prvním pokusem o dálkově ovládaný UAV s pohonem byl „Vzdušný cíl“ (Aerial Target) Angličana A.M. Lowa v roce 1916.<ref>{{Citace elektronického periodika
=== 2.světová válka a poválečný vývoj UAV ===
| titul = A Brief History of Drones
Průkopníkem bezpilotních letadel v USA byl Reginald Denny, anglický herec a letec. Za první světové války sloužil u letectva [[Royal Flying Corps]] a po válce emigroval do Spojených států, kde působil v Hollywoodu jako herec ve vedlejších rolích. Byl úspěšný v desítkách filmů.
| periodikum = Imperial War Museums
| url = https://www.iwm.org.uk/history/a-brief-history-of-drones
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-03-15
}}</ref> Low zkonstruoval radiový systém pro dálkové ovládání jednoplošníku a úspěšně ho vyzkoušel 21.&nbsp;března 1917. Po této úspěšné zkoušce byl Low v r. 1918 převeden na vývoj letadlem řízených rychlých [[Torpédový člun|torpédových člunů]] pro [[Britské královské námořnictvo|Royal Navy.]]
 
V Americe zkonstruoval Charles Kettering v r. 1918 letoun Kettering Bug<ref>{{Citace elektronického periodika
Dennyho nedříve zaujaly létající modely. Později, v roce 1940, založil společnost [[Radioplane Company]], která. vyráběla bezpilotní letadla především pro použití jako dělostřelecké cíle. Během 2. světové války vyrobili přes 9 400 UAV modelu [[Radioplane OQ-3]], což byl jednoplošník poháněný vrtulí. Byl to nejpoužívanější letoun v USA, používaný jako cíl.
| titul = The First Unmanned Drone In America Is Over 100-Years-Old
| periodikum = warhistoryonline
| url = https://www.warhistoryonline.com/war-articles/kettering-bug-first-unmanned-drone-technology.html
| datum vydání = 2021-10-06
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-03-15
}}</ref>, což byl předchůdce dnešních řízených střel.
 
V r. 1910 přišel důstojník námořnictva USA Bradley A. Fiske na myšlenku shazovat z letadla torpédo, které by se po shození z letadla samo navádělo na cíl. Tato tzv. vzdušná torpéda zkoušeli Britové i Američané za 1. světové války. Úspěch těchto experimentů vedl ke konstrukci prvního torpédového letounu Short Type 184<ref>{{Citace elektronického periodika
Nacistické Německo během války vyrábělo a používalo různá UAV letadla, jako [[Argus As 292]] a létající bombu [[V-1]] s proudovým motorem.
| titul = Short Type 184
| periodikum = www.militaryfactory.com
| url = https://www.militaryfactory.com/aircraft/detail.php?aircraft_id=803
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref>, vyráběného v Británii od roku 1915.
 
=== 2. světová válka a poválečný vývoj UAV ===
V době po druhé světové válce vyráběly USA letouny řady [[Radioplane BTT]]. Tato řada se vyráběla roky. Bylo vyrobeno téměř 60 000 exemplářů. Vývoj pokračoval nejen v USA, ale i v Austrálii ([[GAF Jindivik]] a [[Teledyne Ryan Firebee I]] z roku 1951), Izraeli či Turecku. Během války na [[Střední východ|Středním východě]] (1967–1970) testovala izraelská rozvědka první taktická bezpilotní letadla s průzkumnými kamerami. V Yom Kippurské válce v roce 1973 použil Izrael UAV jako návnady, aby podnítil nepřátelské síly k plýtvání drahými protiletadlovými střelami. Snímky, poskytované těmito UAV pomohly Izraeli zcela neutralizovat syrskou protivzdušnou obranu na začátku [[První libanonská válka|libanonské války]] v roce 1982.
Průkopníkem bezpilotních letadel v USA byl Reginald Denny<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Reginald Denny
| periodikum = csfd.cz
| url = https://www.csfd.cz/tvurce/93769-reginald-denny/galerie/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2023-03-05
}}</ref>, anglický herec a letec. Za první světové války sloužil u letectva [[Royal Flying Corps]] a po válce emigroval do Spojených států, kde působil v [[Hollywood]]u jako herec ve vedlejších rolích. Byl úspěšný v desítkách filmů.
 
Dennyho nejdříve zaujaly létající modely. Později, v roce 1940, založil společnost [[Radioplane Company]], která vyráběla bezpilotní letadla především pro použití jako dělostřelecké cíle. Během 2. světové války vyrobili přes 9 400 UAV modelu Radioplane OQ-3<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Radioplane OQ-3
| periodikum = Pima Air & Space
| url = https://pimaair.org/museum-aircraft/radioplane-oq-3/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref>, což byl jednoplošník poháněný vrtulí. Byl to nejpoužívanější letoun v USA, používaný jako cíl.
 
Nacistické Německo během války vyrábělo a používalo různá UAV letadla, jako Argus As 292<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Argus 292
| periodikum = Nevington War Museum
| url = https://www.nevingtonwarmuseum.com/argus-292.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref> a létající bomby [[V-1]] s proudovým motorem, které Němci použili v červnu 1944 při útoku na Londýn.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Foto: Před 75 lety Němci použili unikátní létající bombu V-1, prvním cílem byl Londýn
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obrazem-pred-75-lety-nasadily-naciste-raketove-bomby-v1/r~26a0be68883f11e9b5e8ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2019-06-13
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref>
[[Soubor:Jindivik at Woomera.jpg|náhled|Australský dron GAF Jindivik]]
V době po druhé světové válce vyráběly USA letouny řady [[Radioplane BTT]]. Tato řada se vyráběla roky. Bylo vyrobeno téměř 60 000 exemplářů. Vývoj pokračoval nejen v USA, ale i v Austrálii ([[GAF Jindivik]] a [[Teledyne Ryan Firebee I]] z roku 1951), Izraeli či Turecku. Během války na [[Střední východ|Středním východě]] (1967–1970) testovala izraelská rozvědka první taktická bezpilotní letadla s průzkumnými kamerami. V [[Jomkipurská válka|jomkipurské válce]] v roce 1973 použil Izrael UAV jako návnady, aby přinutil nepřátelské síly k&nbsp;používání drahých protiletadlových střel. Snímky, poskytované těmito UAV pomohly Izraeli zcela neutralizovat syrskou protivzdušnou obranu na začátku [[První libanonská válka|libanonské války]] v roce 1982.
 
V roce 1973 americká armáda oficiálně potvrdila, že používala UAV v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] (Vietnam). Podle prohlášení generála [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] George S. Browna , velitelez bývalého velitelství vzdušných sil Spojených států [[(Air Force Systems Command]]) v roce 1972, byl jediný důvod pro používání UAV zabránit ztrátám pilotů.
 
=== Moderní UAV ===
V 90. letech 20. století. americké ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu se společnostmi [[AAI Corporation]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.iai.co.il
| url = https://www.iai.co.il/about/history
| datum přístupu = 2023-03-06
}}</ref> a izraelskou společností [[Malatya|Malat]]. Americké námořnictvo pak koupilo stroj [[AAI Pioneer]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.iai.co.il
| url = https://www.iai.co.il/p/heron
| datum přístupu = 2023-03-06
}}</ref>, které AAI a Malat vyvinuly společně. Mnoho z těchto UAV bylo použito ve [[Válka v Zálivu|válce v Zálivu]] v roce 1991. První modely se používaly především pro sledování, ale některé nesly i výzbroj, jako například [[General Atomics MQ-1 Predator]], který odpaloval střely vzduch-země.
 
Vývojem UAV se zabývala také Evropská unie - projekt se jmenoval Capecon a probíhal od 1. května 2002 do 31. prosince 2005.
 
Bezpilotní letadélka jsou často užívána k rekreačním účelům – jsou to klasické rádiem řízené modely. Malé čtyřvrtulové drony, tzv. [[Kvadrokoptéra|kvadrokoptéry]], se často používají pro fotografování.
 
Od roku 2012 provozovalo letectvo Spojených států (USAF) 7 494 UAV. Drony provozovala také Ústřední zpravodajská služba (CIA). Do roku 2013 používalo UAV nejméně 50 zemí. Čína, Írán, Izrael, Pákistán a Turecko navrhly a postavily svoje vlastní typy.
 
Od léta roku 2013 testovalo [[Námořnictvo Spojených států amerických|americké námořnictvo]] vzlet a přistání bezpilotního letounu [[Northrop Grumman X-47B]] na letadlové lodi [[USS George H. W. Bush (CVN-77)]].<ref>{{en}} [http://www.bbc.com/news/23276968 US unmanned drone jet makes first carrier landing]</ref>
 
V roce 2015 testovalo americké námořnictvo chování roje malých dronů [[Raytheon Coyote]] v rámci programu [[LOCUST]] (Low-Cost UAV Swarming Technology).<ref>{{en}} [http://www.valuewalk.com/2015/04/navys-locust-drones/ Navy’s LOCUST Program Uses Small, Swarming Coyote Drones] {{Wayback|url=http://www.valuewalk.com/2015/04/navys-locust-drones/ |date=20200531061502 }}</ref><ref>{{en}} [https://defensesystems.com/articles/2015/04/15/onr-locust-swarming-autonomous-uavs.aspx Day of the LOCUST: Navy demonstrates swarming UAVs]{{Nedostupný zdroj}}</ref>
 
TureckýV r. 2020 zaútočil v Libyi turecký bezpilotní letoun Kargu 2<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = VSa
| titul = V Libyi mohl zabíjet bez lidského faktoru „robot-zabiják“
Řádek 81 ⟶ 135:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-02-23
}}</ref> zaútočil v r. 2020 na lidský cíl v Libyičlověka. Podle zprávy expertů Rady bezpečnosti OSN pro Libyi, zveřejněné v březnu 2021, to bylo asi poprvé, kdy autonomní zabiják-robot vyzbrojený smrtícími zbraněmi zaútočil na lidskélidskou bytostibytost.
 
Turecký dron [[Bayraktar TB2]], vybavený špičkovou technologií, hrál významnou roli v úspěších [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánu]]u ve válce v [[Náhorní Karabach|Náhorním Karabachu]] proti [[Arménie|Arménii]] v roce 2020. Bayraktar TB2 je bezpilotní bojový vzdušný prostředek (UCAV), operující ve střední výšce (cca 8 km) s dlouhou výdrží (až 24 h.). Je schopný dálkově řízených nebo autonomních letových operací. Vyrábí ho turecká společnost [[Baykar Makina Sanayi]] v [[Ticaret]] A.Ş., především pro turecké ozbrojené síly .
 
UAV se také používají v misích [[NASA]] . Ve vývoji je kosmická loď [[DragonFlyDragonfly (testovací kabinasonda)|Dragonfly]]. Jejím cílem je dosáhnoutdoletět a prozkoumatna [[Saturn|Saturnův]]ův měsíc [[Titan (měsíc)|Titan]] a prozkoumat ho. Má se pohybovat po povrchu Titanu a tím zvětšit zkoumanou plochu povrchu tohoto měsíce. Dosud bylo možné vidět povrch Titanu jen s pomocí kosmické lodi [[Lander]].<gallery>
Soubor:LUNA UAV.jpg|UAV německé armády [[Luna X 2000]]
Soubor:S4ehecatl1.jpg|Mexické UAV [[Ehécatl (airplane)|S4 Ehécatl]] při vzletu
Soubor:RQ-11 Raven 2.jpg|Miniaturní UAV (MUAV), [[AeroVironment RQ-11 Raven|RQ-11 Raven]]
Soubor:Northrop Grumman Bat UAV in flight in June 2014.JPG|UAV Northrop Gruman Bat za letu – červen 2014 – navržený v USA primárně jako nástroj pro shromažďování zpravodajských informací
Soubor:CPonte Predator1.JPG|Čelní pohled na průzkumný americký letoun [[General Atomics MQ-1 Predator|MQ-1 Predator]] (Letecká show Reno)
Soubor:Northrop Grumman Bat UAV in flight in June 2014.JPG|UAV Northrop Gruman Bat za letu - červen 2014 - navržený v USA primárně jako nástroj pro shromažďování zpravodajských informací
Soubor:DJI Phantom 2 Vision+ V3 hovering over Weissfluhjoch.jpg|Kvadrokoptéra DJI Phantom 2 Vision+ V3 pro komerční a rekreační fotografování
Soubor:WTL and Radioplane OQ-3 (4978679254).jpg|Radioplane OQ-3
Soubor:Radioplane Shelduck.JPG|Radioplane Shelduck z&nbsp;řady Radioplane BTT
Soubor:15th Reconnaissance Squadron MQ-1B Predator.jpg|Letoun MQ-1B Predator
</gallery>
 
== Klasifikace bezpilotních letadel podle účelu ==
[[Soubor:NGP DSC 0364.jpg|náhled|Izraelský prúzkumníkprůzkumník Hermes 450]]
Bezpilotní letadla většinou řadíme do následující funkčních kategorií (přestože začínají postupně převažovat multifunkční letadla):
* Cíle a návnady – poskytují pozemní a vzdušné cíle simulující nepřátelskénepřátelská letadla nebo střely
* Průzkumné – poskytující informace o bojišti
* Bojové – schopné útoku ve velmi rizikových misích
Řádek 106 ⟶ 162:
== Rozdělení bezpilotních letadel dle MO USA ==
Podle Ministerstva obrany Spojených států jsou bezpilotní letouny rozděleny do pěti kategorií. Ke každé kategorii je přiřazena určitá velikost, max. vzletová hmotnost, provozní výška a hmotnost.
[[Soubor:Global Hawk 1.jpg|náhled|Největší americký dron RQ-4 Global Hawk za letu]]
 
Další dělení je podle dosahu a výdrže, velikosti (dle délky a rozpětí křídel) a hmotnosti. Dále je můžeme rozdělit dle stupně autonomie a podle nadmořské výšky.
 
== Předpisy pro létání s drony v ČR ==
Pokud člověk létá s jakýmkoliv dronem či [[kvadrokoptéra|kvadrokoptérou]] (obecně multikoptérou), stane se účastníkem leteckého provozu a musí dodržovat určitá pravidla.
 
Létání je třeba provozovat v bezpečné vzdálenosti od lidí. Srážky jistých modelů s člověkem mohou mít závažné zdravotní následky.<ref>https://phys.org/news/2017-09-vary-widely-drone-human-impacts.html - Study suggests risks vary widely in drone-human impacts</ref> Doporučuje se minimálně 50 &nbsp;metrů a v hustě obydlených oblastí je to od 150 metrů. Také je nutno vyhnout se leteckému provozu. To znamená, že se nesmí létat v blízkosti letišť. Doporučená vzdálenost je 5500 metrů. Stejně tak je třeba se vyhnout leteckému provozu i mimo letiště a to tak, že nelze létat výše než 300 metrů nad zemí.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Laci|titul=Kvadrokoptéry a legislativa v ČR - Besteshop.cz|periodikum=besteshop.cz|url=https://besteshop.cz/clanky/130-kvadrokoptery-a-legislativa-v-cr|datum přístupu=2017-03-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20170312064423/https://besteshop.cz/clanky/130-kvadrokoptery-a-legislativa-v-cr|datum archivace=2017-03-12|nedostupné=ano}}</ref> Nelze také létat v [[Zakázaný prostor|zakázaném leteckém prostoru]] neboli bezletové zóně. Při létání s drony je také nezbytné, aby měl pilot dronu stroj vždy na dohled očí,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 120 ⟶ 176:
| url = https://www.elektrina.cz/ridicak-licence-na-dron
| datum vydání =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191001064142/https://www.elektrina.cz/ridicak-licence-na-dron
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-10-01
| datum archivace = 2019-10-01
}}</ref> což de facto vylučuje používání dronů, které disponují sledovací funkci uživatele (např. uživatel dronu lyžuje nebo jede na kole, a dron sleduje jeho pohyb).
 
Pokud si létáním s dronem uživatel vydělává (neboli provozuje dron ke komerčním účelům, např. prodej fotografií z dronu), musí se zaregistrovat na Úřadě pro civilní letectví a zároveň zde získat příslušnou licenci. S tím je spojen i požadavek na uzavření pojištění odpovědnosti pro krytí případných škod.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Pravidla bezpilotního provozu
| periodikum = dTest
| vydavatel =
| url = https://www.dtest.cz/clanek-5970/pravidla-bezpilotniho-provozu
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-10-01
}}</ref> Samotná příprava a přihláška na zkoušku pro získání oficiálního leteckého průkazu na dron stojí dohromady cca 20 tisíc a jde o relativně obtížné přezkoušení, které se dá srovnávat s testy pro piloty rekreačních letadel.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 139 ⟶ 196:
| titul = Cestovatelé Lucie a Lukáš utíkali s dronem z aljašských hor, aby jim ho nezabavili
| periodikum = Elektrina.cz
| vydavatel =
| url = https://www.elektrina.cz/cestovani-s-dronem-dji-mavic-pro-rozhovor-s-duem-loudavym-krokem-2-dil
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-10-01
}}</ref>
Řádek 158 ⟶ 215:
| místo = Brno
| rok = 2017
| počet stran = 208
| isbn = 978-80-251-4874-7
| isbn2 = 80-251-4874-2
Řádek 168 ⟶ 225:
| místo = Jihlava
| rok = 2012
| počet stran = 292
| isbn = 978-80-260-2311-1
| isbn2 = 80-260-2311-0
Řádek 176 ⟶ 233:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.droni.cz www.droni.cz] {{Wayback|url=http://www.droni.cz/ |date=20150707033100 }} – web věnující se dronům
* [http://www.uav.estranky.cz uav.estranky.cz] {{Wayback|url=http://www.uav.estranky.cz/ |date=20150126154724 }} – český web specializovaný na UAV – UAS
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Letectví}}