Bezpilotní letadlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vloženy odkazy značky: editace z Vizuálního editoru odkazy na rozcestníky |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Dron|stránka=Dron (rozcestník)}}
[[Soubor:RQ-2 Pioneer on launch rail 1.JPEG|náhled|[[RQ-2 Pioneer]] průzkumné bezpilotní letadlo používané v
[[Soubor:MQ-8B Fire Scout.jpeg|náhled|Většina bezpilotních letadel je sice s pevnými křídly, ale existují také [[rotor]]ová letadla jako je [[Northrop Grumman MQ-8 Fire Scout|MQ-8B Fire Scout]]]]
'''Bezpilotní letadlo '''(někdy '''UAV''' z anglického '''''u'''nmanned '''a'''erial '''v'''ehicle'' nebo také '''dron''' z anglického ''drone'') je [[letadlo]] bez posádky, které může být řízeno na dálku, nebo je schopno létat samostatně pomocí předprogramovaných letových plánů nebo pomocí složitějších dynamických autonomních systémů. Bezpilotní letadla se používají často v armádě k
[[
V neposlední řadě je bezpilotní letadlo užíváno i k rekreačním účelům v podobě klasických rádiem řízených modelů letadel a to již od dob vzniku prvních amatérských radiostanic z počátku 80. let minulého století.
Moderní drony mají tzv. geofencing, který dron nepustí do [[Bezletová zóna|bezletových zón]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jarrell
| jméno = Terry
| titul = General Aviation News: Geofencing for drones: Keeping the skies safe
| url = https://generalaviationnews.com/2019/01/09/geofencing-for-drones-keeping-the-skies-safe/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání = 2019-01-09
| datum přístupu = 2020-04-13
Řádek 20:
}}</ref>
Dvě třetiny světového trhu s bezpilotními letadly tvoří armáda. Vůbec největší letoun je americký [[Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk|Global Hawk]],
| titul = Úspěch českých dronů - Studio 6 víkend
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441287766-studio-6-vikend/221411010120313/cast/826293/
| datum vydání = 2021-03-13
| vydavatel = Ceskatelevize.cz
| jazyk = cs
}}</ref> V íránských bezpilotních letounech, používaných [[Ruská invaze na Ukrajinu|Rusy na Ukrajině]], je v dronu Mohajer-6<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Stocker
| jméno = Joanne
| titul = Iran begins mass production of Mohajer-6 combat drones
| url = https://www.thedefensepost.com/2018/02/05/iran-mohajer-6-drone-mass-production/
| datum vydání = 2018-02-05
| datum přístupu = 2023-03-07
| jazyk = en-US
}}</ref> rakouský motor [[Rotax|Rotax 912]].<ref>Ukrajinci se zmocnili íránského dronu. [https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/ukrajinci-se-zmocnili-iranskeho-dronu-kdyz-nahledli-dovnitr-byli-zaskoceni/daniel/ Dostupné online]</ref>
[[Ruská invaze na Ukrajinu]] v roce 2022 ukázala, že drony představují revoluci na moderním bojišti. Jeden malý dron za desítky tisíc dokáže s pár úpravami zničit techniku za miliony dolarů. Nekomerční projekt Česká Aerorozvědka<ref>aerorozvedka.cz [https://www.aerorozvedka.cz/drone-development komunita dobrovolníků stavějících drony pro Ukrajinu]</ref> dodává Ukrajině drony a vybírá peníze na jejich nákup.<ref>zbraneproukrajinu.cz [https://www.zbraneproukrajinu.cz/long-term-campaign/vozim-drony sbírka na bojové a průzkumné drony pro ukrajinskou armádu]</ref>
== Historie ==
=== Začátky ===
První použití bezpilotního vzdušného prostředku v boji bylo zaznamenáno v červenci 1849. Byl to balónový nosič – malá loď vybavená balónem, obvykle přivázaná k mateřské lodi lanem nebo kabelem a používaná pro pozorování moře z balonu.
Významný vývoj dronů začal v roce 1900 a zaměřoval se na výrobu cvičných cílů pro výcvik vojenského personálu. Prvním pokusem o dálkově ovládaný UAV s pohonem byl „Vzdušný cíl“ (Aerial Target) Angličana A.M. Lowa v roce 1916.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = A Brief History of Drones
| periodikum = Imperial War Museums
| url = https://www.iwm.org.uk/history/a-brief-history-of-drones
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-03-15
}}</ref> Low zkonstruoval radiový systém pro dálkové ovládání jednoplošníku a úspěšně ho vyzkoušel 21. března 1917. Po této úspěšné zkoušce byl Low v r. 1918 převeden na vývoj letadlem řízených rychlých [[Torpédový člun|torpédových člunů]] pro [[Britské královské námořnictvo|Royal Navy.]]
V Americe zkonstruoval Charles Kettering v r. 1918 letoun Kettering Bug<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The First Unmanned Drone In America Is Over 100-Years-Old
| periodikum = warhistoryonline
| url = https://www.warhistoryonline.com/war-articles/kettering-bug-first-unmanned-drone-technology.html
| datum vydání = 2021-10-06
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-03-15
}}</ref>, což byl předchůdce dnešních řízených střel.
V r. 1910 přišel důstojník námořnictva USA Bradley A. Fiske na myšlenku shazovat z letadla torpédo, které by se po shození z letadla samo navádělo na cíl. Tato tzv. vzdušná torpéda zkoušeli Britové i Američané za 1. světové války. Úspěch těchto experimentů vedl ke konstrukci prvního torpédového letounu Short Type 184<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Short Type 184
| periodikum = www.militaryfactory.com
| url = https://www.militaryfactory.com/aircraft/detail.php?aircraft_id=803
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref>, vyráběného v Británii od roku 1915.
=== 2. světová válka a poválečný vývoj UAV ===
Průkopníkem bezpilotních letadel v USA byl Reginald Denny<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Reginald Denny
| periodikum = csfd.cz
| url = https://www.csfd.cz/tvurce/93769-reginald-denny/galerie/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2023-03-05
}}</ref>, anglický herec a letec. Za první světové války sloužil u letectva [[Royal Flying Corps]] a po válce emigroval do Spojených států, kde působil v [[Hollywood]]u jako herec ve vedlejších rolích. Byl úspěšný v desítkách filmů.
Dennyho nejdříve zaujaly létající modely. Později, v roce 1940, založil společnost [[Radioplane Company]], která vyráběla bezpilotní letadla především pro použití jako dělostřelecké cíle. Během 2. světové války vyrobili přes 9 400 UAV modelu Radioplane OQ-3<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Radioplane OQ-3
| periodikum = Pima Air & Space
| url = https://pimaair.org/museum-aircraft/radioplane-oq-3/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref>, což byl jednoplošník poháněný vrtulí. Byl to nejpoužívanější letoun v USA, používaný jako cíl.
Nacistické Německo během války vyrábělo a používalo různá UAV letadla, jako Argus As 292<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Argus 292
| periodikum = Nevington War Museum
| url = https://www.nevingtonwarmuseum.com/argus-292.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref> a létající bomby [[V-1]] s proudovým motorem, které Němci použili v červnu 1944 při útoku na Londýn.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Foto: Před 75 lety Němci použili unikátní létající bombu V-1, prvním cílem byl Londýn
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obrazem-pred-75-lety-nasadily-naciste-raketove-bomby-v1/r~26a0be68883f11e9b5e8ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2019-06-13
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-03-16
}}</ref>
[[Soubor:Jindivik at Woomera.jpg|náhled|Australský dron GAF Jindivik]]
V době po druhé světové válce vyráběly USA letouny řady [[Radioplane BTT]]. Tato řada se vyráběla roky. Bylo vyrobeno téměř 60 000 exemplářů. Vývoj pokračoval nejen v USA, ale i v Austrálii ([[GAF Jindivik]] a [[Teledyne Ryan Firebee I]] z roku 1951), Izraeli či Turecku. Během války na [[Střední východ|Středním východě]] (1967–1970) testovala izraelská rozvědka první taktická bezpilotní letadla s průzkumnými kamerami. V [[Jomkipurská válka|jomkipurské válce]] v roce 1973 použil Izrael UAV jako návnady, aby přinutil nepřátelské síly k používání drahých protiletadlových střel. Snímky, poskytované těmito UAV pomohly Izraeli zcela neutralizovat syrskou protivzdušnou obranu na začátku [[První libanonská válka|libanonské války]] v roce 1982.
V roce 1973 americká armáda oficiálně potvrdila, že používala UAV v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] (Vietnam). Podle prohlášení generála [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] George S. Browna
=== Moderní UAV ===
V 90. letech 20. století. americké ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu se společnostmi
| periodikum = www.iai.co.il | url = https://www.iai.co.il/about/history | datum přístupu = 2023-03-06 }}</ref> a izraelskou společností [[Malatya|Malat]]. Americké námořnictvo pak koupilo stroj | periodikum = www.iai.co.il | url = https://www.iai.co.il/p/heron | datum přístupu = 2023-03-06 }}</ref>, které AAI a Malat vyvinuly společně. Mnoho z těchto UAV bylo použito ve [[Válka v Zálivu|válce v Zálivu]] v roce 1991. První modely se používaly především pro sledování, ale některé nesly i výzbroj, jako například [[General Atomics MQ-1 Predator]], který odpaloval střely vzduch-země. Vývojem UAV se zabývala také Evropská unie
Bezpilotní letadélka jsou často užívána k rekreačním účelům – jsou to klasické rádiem řízené modely. Malé čtyřvrtulové drony, tzv. [[Kvadrokoptéra|kvadrokoptéry]], se často používají pro fotografování.
Od roku 2012 provozovalo letectvo Spojených států (USAF) 7 494 UAV.
Od léta roku 2013 testovalo [[Námořnictvo Spojených států amerických|americké námořnictvo]] vzlet a přistání bezpilotního letounu [[Northrop Grumman X-47B]] na letadlové lodi [[USS George H. W. Bush (CVN-77)]].<ref>{{en}} [http://www.bbc.com/news/23276968 US unmanned drone jet makes first carrier landing]</ref>
V roce 2015 testovalo americké námořnictvo chování roje malých dronů [[Raytheon Coyote]] v rámci programu [[LOCUST]] (Low-Cost UAV Swarming Technology).<ref>{{en}} [http://www.valuewalk.com/2015/04/navys-locust-drones/ Navy’s LOCUST Program Uses Small, Swarming Coyote Drones] {{Wayback|url=http://www.valuewalk.com/2015/04/navys-locust-drones/ |date=20200531061502 }}</ref><ref>{{en}} [https://defensesystems.com/articles/2015/04/15/onr-locust-swarming-autonomous-uavs.aspx Day of the LOCUST: Navy demonstrates swarming UAVs]{{Nedostupný zdroj}}</ref>
| příjmení = VSa
| titul = V Libyi mohl zabíjet bez lidského faktoru „robot-zabiják“
Řádek 81 ⟶ 135:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-02-23
}}</ref>
Turecký dron [[Bayraktar TB2]], vybavený špičkovou technologií, hrál významnou roli v úspěších [[Ázerbájdžán
UAV se také používají v misích [[NASA]]
Soubor:LUNA UAV.jpg|UAV německé armády [[Luna X 2000]]
Soubor:S4ehecatl1.jpg|Mexické UAV [[Ehécatl (airplane)|S4 Ehécatl]] při vzletu
Soubor:RQ-11 Raven 2.jpg|Miniaturní UAV (MUAV), [[AeroVironment RQ-11 Raven|RQ-11 Raven]]
Soubor:Northrop Grumman Bat UAV in flight in June 2014.JPG|UAV Northrop Gruman Bat za letu – červen 2014 – navržený v USA primárně jako nástroj pro shromažďování zpravodajských informací
Soubor:DJI Phantom 2 Vision+ V3 hovering over Weissfluhjoch.jpg|Kvadrokoptéra DJI Phantom 2 Vision+ V3 pro komerční a rekreační fotografování
Soubor:WTL and Radioplane OQ-3 (4978679254).jpg|Radioplane OQ-3
Soubor:Radioplane Shelduck.JPG|Radioplane Shelduck z řady Radioplane BTT
Soubor:15th Reconnaissance Squadron MQ-1B Predator.jpg|Letoun MQ-1B Predator
</gallery>
== Klasifikace bezpilotních letadel podle účelu ==
[[Soubor:NGP DSC 0364.jpg|náhled|Izraelský
Bezpilotní letadla většinou řadíme do následující funkčních kategorií (přestože začínají postupně převažovat multifunkční letadla):
* Cíle a návnady – poskytují pozemní a vzdušné cíle simulující
* Průzkumné – poskytující informace o bojišti
* Bojové – schopné útoku ve velmi rizikových misích
Řádek 106 ⟶ 162:
== Rozdělení bezpilotních letadel dle MO USA ==
Podle Ministerstva obrany Spojených států jsou bezpilotní letouny rozděleny do pěti kategorií. Ke každé kategorii je přiřazena určitá velikost, max. vzletová hmotnost, provozní výška a hmotnost.
[[Soubor:Global Hawk 1.jpg|náhled|Největší americký dron RQ-4 Global Hawk za letu]]
Další dělení je podle dosahu a výdrže, velikosti (dle délky a rozpětí křídel) a hmotnosti. Dále je můžeme rozdělit dle stupně autonomie a podle nadmořské výšky.
== Předpisy pro létání s drony v ČR ==
Pokud člověk létá s jakýmkoliv dronem či
Létání je třeba provozovat v bezpečné vzdálenosti od lidí. Srážky jistých modelů s člověkem mohou mít závažné zdravotní následky.<ref>https://phys.org/news/2017-09-vary-widely-drone-human-impacts.html - Study suggests risks vary widely in drone-human impacts</ref> Doporučuje se minimálně 50
| příjmení =
| jméno =
Řádek 120 ⟶ 176:
| url = https://www.elektrina.cz/ridicak-licence-na-dron
| datum vydání =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191001064142/https://www.elektrina.cz/ridicak-licence-na-dron
| datum přístupu = 2019-10-01
| datum archivace = 2019-10-01
}}</ref> což de facto vylučuje používání dronů, které disponují sledovací funkci uživatele (např. uživatel dronu lyžuje nebo jede na kole, a dron sleduje jeho pohyb).
Pokud si létáním s dronem uživatel vydělává (neboli provozuje dron ke komerčním účelům, např. prodej fotografií z dronu), musí se zaregistrovat na Úřadě pro civilní letectví a zároveň zde získat příslušnou licenci. S tím je spojen i požadavek na uzavření pojištění odpovědnosti pro krytí případných škod.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Pravidla bezpilotního provozu
| periodikum = dTest
| vydavatel =
| url = https://www.dtest.cz/clanek-5970/pravidla-bezpilotniho-provozu
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-10-01
}}</ref> Samotná příprava a přihláška na zkoušku pro získání oficiálního leteckého průkazu na dron stojí dohromady cca 20 tisíc a jde o relativně obtížné přezkoušení, které se dá srovnávat s testy pro piloty rekreačních letadel.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 139 ⟶ 196:
| titul = Cestovatelé Lucie a Lukáš utíkali s dronem z aljašských hor, aby jim ho nezabavili
| periodikum = Elektrina.cz
| vydavatel =
| url = https://www.elektrina.cz/cestovani-s-dronem-dji-mavic-pro-rozhovor-s-duem-loudavym-krokem-2-dil
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-10-01
}}</ref>
Řádek 158 ⟶ 215:
| místo = Brno
| rok = 2017
| počet stran = 208
| isbn = 978-80-251-4874-7
| isbn2 = 80-251-4874-2
Řádek 168 ⟶ 225:
| místo = Jihlava
| rok = 2012
| počet stran = 292
| isbn = 978-80-260-2311-1
| isbn2 = 80-260-2311-0
Řádek 176 ⟶ 233:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.droni.cz www.droni.cz] {{Wayback|url=http://www.droni.cz/ |date=20150707033100 }} – web věnující se dronům
* [http://www.uav.estranky.cz uav.estranky.cz] {{Wayback|url=http://www.uav.estranky.cz/ |date=20150126154724 }} – český web specializovaný na UAV – UAS
{{Autoritní data}}
{{Portály|Letectví}}
|