Antalya: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 5. 9. 2018, 01:13 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 129 857 editací +ref, delink ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 6. 2024, 13:53 editovat zrušit editaci Vojtasekd (diskuse \| příspěvky) 21 034 editací doplnění Přejít na další porovnání →
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 18: \| rozloha = 20,815 \| počet obyvatel = 1001318 \| ~~rok~~obyvatelé aktuální k = \| starosta = ~~[[Mustafa~~Muhittin ~~Akaydın]]~~Böcek \| web = http://www.antalya.bel.tr/ }} Řádek 36: \| rok = 2011 \| edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR \| poznámka = standardizované jméno: Antalie ~~\| poznámka = standardizované jméno: Antalie~~}}</ref>, dříve známá také jako '''Adalia''', je [[město]] a přístav nacházející se na tureckém pobřeží [[Středozemní moře\|Středozemního moře]], na Turecké riviéře s přibližně 1,1 milionem obyvatel. Město je centrem a sídlem [[Antalyjská provincie\|stejnojmenné provincie]] a turistickým [[letovisko\|letoviskem]]. Je to třetí nejnavštěvovanější město světa podle počtu mezinárodních příletů (k roku 2012). Je zde [[Letiště Antalya\|mezinárodní letiště]]. == Historie == Antalya byla založena jako ''Attaleia'' [[pergamon]]ským králem [[Attalos II.\|Attalem II.]] ve [[2. století př. n. l.]]; v celé provincii je také mnoho měst z dob starověké [[Lýkie]], [[Pamfýlie]] a [[Pisídie]]. Oblast však byla osídlena již v [[Paleolit\|paleolitu]] (vykopávky v jeskyni Karain na sever od města)<ref name=":0">{{Citace periodika \| příjmení = Kraslová \| jméno = Radvana \| titul = Antalya \| periodikum = Země světa \| datum vydání = 3.1.2024 \| ročník = 23 \| číslo = 1 \| strany = 36–43 \| url = https://zemesveta.cz/antalya/ }}</ref>. V oblasti postupně vládli Frygové, Lýdové, Peršané a Řekové. Po smrti Alexandra Makedonského tu vládli egyptští Ptolemaiovci, babylonští Seleukovci a pergamští Eumenovci. Od roku 67 př. n. l. Římané, po nich Byzantinci a Seldžukové<ref name=":0" />. Město se dostalo pod osmanskou nadvládu nejprve na konci [[14. století]] na krátkou dobu a poté nakonec natrvalo v roce [[1426]]. Nicméně až do poloviny [[20. století]] nikdy nedosáhlo nad úroveň malého města. Důvodem byl fakt, že větší obchodní trasy se městu většinou vyhýbaly. Významný byl nicméně obchod s Kyprem, také se zde nacházela loděnice. V [[16. století]] zde vypuklo povstání. Na konci [[první světová válka\|první světové války]] bylo město s jeho okolí přislíbeno [[Itálie\|Itálii]], nicméně toto nakonec nebylo uskutečněno a Antalya se stala součástí Turecké republiky. V 80. letech [[20. století]] došlo k prudkému rozvoji turistického ruchu. V roce [[1985]] zde byla otevřena zóna volného obchodu. Má rozlohu 607 130 m<sup>2</sup> a je jednou z dvaceti jedna tohoto typu v Turecku. == Části města == Díky unikátní kombinaci historických památek a příjemného středomořského pobřeží je Antalya ideálním turistickým letoviskem, často nazývaným jako „centrum tureckého turismu“. Mezi přístavem a žijícím centrem města se nachází Kaleici, staré město postavené ještě v dobách [[Řecká kolonizace Středomoří\|řeckého]] osídlení Antalyi. Mezi starými domy jsou úzké dlážděné uličky. Přestože jsou ve městě nyní hlavně hotely a obchody pro turisty, stále jsou zde velmi dobře patrné stopy po [[Byzantská říše\|Byzantincích]], [[Římané\|Římanech]] a [[Seldžukové\|Seldžucích]]. Velká část nalezených archeologických vykopávek je umístěna v Archeologickém muzeu. == Ekonomika == Významný je místní přístav. Okolo dvou třetin obchodu je realizováno se zeměmi [[Evropská unie\|Evropské unie]]. V okolní krajině se pěstuje řada zemědělských plodin, včetně subtropických a tropických (např. citrusy, banány). == Významné stavby == * [[Kaleici]] – Starý přístav. * [[Park Karaalioglu]] * [[Yivli Minare]] – Flétnový minaret * [[Kesik Minare]] – Useknutý minaret * [[Üçkapılar]] – Hadriánova brána (v tureckém překladu „Tři brány“) * [[Mešita Tekeli Mehmeta Paši\|Mešita ''Tekeli Mehmeta Paši'']] – vybudovaná v 18. století v městské části ''Kalekapisi'' == Partnerská města == Řádek 56 ⟶ 78: * {{Flagicon\|RUS}} [[Čeboksary]], [[Rusko]] * {{Flagicon\|Severní Kypr}} [[Famagusta]], [[Severní Kypr]] * {{Flagicon\|PRC}} [[Chaj-kchou]], [[~~Čínská lidová republika\|ČLR~~Čína]] * {{Flagicon\|KOR}} [[Čondžu]], [[Jižní Korea]] * {{Flagicon\|RUS}} [[Kazaň]], [[Rusko]] Řádek 62 ⟶ 84: * {{Flagicon\|Bosna a Hercegovina}} [[Mostar]], [[Bosna a Hercegovina]] * {{Flagicon\|GER}} [[Norimberk]], [[Německo]] * {{Flagicon\|~~UKR~~RUS}} [[Rostov na Donu]], [[~~Ukrajina~~Rusko]] * {{Flagicon\|KAZ}} [[Taldykorgan]], [[Kazachstán]] Řádek 76 ⟶ 98: {{Turecko}} {{Starověká města Anatolie}} {{Portály\|Balkán\|Geografie}}▼ {{Autoritní data}} ▲{{Portály\|Balkán\|Geografie}} [[Kategorie:Antalya\| ]]