Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Pamětihodnosti: Počeštění názvů rodů - je to starobylý český rod.
NZXNV1 (diskuse | příspěvky)
Části města
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 29:
 
Město se rozkládá při [[Silnice I/38|silničním tahu I/38]] mezi [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslaví]] a [[Česká Lípa|Českou Lípou]] a prochází jím [[železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová]].
 
Město se skládá z osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích:
* Doksy, [[Břehyně]] a [[Staré Splavy]] v katastrálním území ''Doksy u Máchova jezera''
* [[Kruh (Doksy)|Kruh]] v k.ú. ''Kruh v Podbezdězí''
* [[Obora (Doksy)|Obora]] v k.ú. ''Obora v Podbezdězí''
* [[Žďár (Doksy)|Žďár]] v k.ú. ''Žďár v Podbezdězí''
* [[Zbyny]] v k.ú. ''Zbyny''
* [[Exkláva|exklávou]], oddělenou jen úzkým pruhem k.ú. [[Houska (Blatce)|Houska]], je [[Vojetín (Doksy)|Vojetín]] v k.ú. ''Vojetín''
 
{{Sousední obce}}
Řádek 60 ⟶ 52:
Na konci 18.&nbsp;století město vyhořelo a status města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura [[Textilní průmysl|textilního průmyslu]]. Také v Doksech si syn [[Břehyně|břehyňského]] mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu [[Kartounka|kartounku]] a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na dva tisíce. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem{{Který?}} dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo najednou pět set lidí.<ref name="Sborník"/>
 
Koncem 19.&nbsp;století se městečko orientovalo na turistický ruch.<ref name="Českolipsko26"/> Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.<ref name="Liberecký kraj35"/>. Mezi roky 1938 a 1945 patřily německy mluvící Doksy do [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v rámci [[Říšská župa Sudety|Sudetské župy]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů (např. osada ''Heuthor'' – Brána<ref>Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.</ref>).
 
== Přírodní poměry ==
Řádek 67 ⟶ 59:
* [[Swamp|Národní přírodní památka Swamp]]
* [[Jestřebské slatiny]], národní přírodní památka společně i na katastru sousední obce [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]]
* [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|CHKO Kokořínsko]]
 
== Vývoj státní správy ==
Řádek 79 ⟶ 71:
 
Při reformě provedené k 1.&nbsp;lednu 1949 byl vytvořen politický okres Doksy, který patřil pod Liberecký kraj. V&nbsp;roce 1960 byl okres Doksy zrušen, většina jeho území byla vřazena do okresu Česká Lípa, kde je dodnes.{{Sfn|Dulík (2009)|s=4}}<ref name="Sovadina1"/>
 
== Části města ==
Město se skládá z&nbsp;osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích:
* Doksy, [[Břehyně]] a [[Staré Splavy]] v katastrálním území ''Doksy u Máchova jezera''
* [[Kruh (Doksy)|Kruh]] v k.ú. ''Kruh v Podbezdězí''
* [[Obora (Doksy)|Obora]] v k.ú. ''Obora v Podbezdězí''
* [[Žďár (Doksy)|Žďár]] v k.ú. ''Žďár v Podbezdězí''
* [[Zbyny]] v k.ú. ''Zbyny''
* [[Exkláva|exklávou]], oddělenou jen úzkým pruhem k.ú. [[Houska (Blatce)|Houska]], je [[Vojetín (Doksy)|Vojetín]] v k.ú. ''Vojetín''
 
Od&nbsp;1.&nbsp;května 1976 do&nbsp;30.&nbsp;června 1990 k&nbsp;městu patřila i [[Skalka u Doks]].<ref name="prehled-obci"/>
 
== Doprava ==
Řádek 85 ⟶ 88:
Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] přes Doksy do [[Česká Lípa|České Lípy]]. [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|Trať 080]], jak je značena v jízdním řádu, je dnes v&nbsp;provozu v&nbsp;trase [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]] – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na [[Doksy (nádraží)|nádraží Doksy]] staví osobní vlaky z&nbsp;Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků [[Dálkové železniční linky v Česku|linky D23]], jezdící z [[Kolín]]a přes [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] a Českou Lípu až do [[Rumburk]]a.
 
Městem vede [[silnice I/38]] a [[Silnice II/270|silnice II/270]]. Nachází se v něm autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací. Doksy jsou součástí [[Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje|integrovaného dopravního systému Libereckého kraje]].
 
Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava.<ref>http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava</ref> V&nbsp;letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v&nbsp;provozu výletní vláček.<ref name="www.doksy.com"/>
Řádek 94 ⟶ 97:
Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.<ref name="Bezděz 1990B"/> Od roku 1960 je muzeem [[Památník Karla Hynka Máchy]], které organizuje i některé akce pro veřejnost.
 
V roce 2021 byly Doksy centrem [[Mistrovství světa v orientačním běhu 2021|Mistrovství světa v&nbsp;orientačním běhu]]. Přímo v Doksech se běžely sprintové štafety.<ref name="www.orientacnibeh.cz" />
Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší [[Larp|LARP]] bitva v&nbsp;ČR –&nbsp;Bitva Pěti Armád.
 
Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší [[Larp|LARP]] bitva v&nbsp;ČR –&nbsp;Bitva Pěti Armád.
V roce 2021 byly Doksy centrem [[Mistrovství světa v orientačním běhu 2021|Mistrovství světa v&nbsp;orientačním běhu]].<ref name="www.orientacnibeh.cz"/>
 
=== Fotbal ===
Řádek 124 ⟶ 127:
 
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|POL}} [[Bolków]], Polsko – od roku 2006
* {{Flagicon|GER}} [[Oybin]], Německo – od roku 2006
 
== Odkazy ==
Řádek 290 ⟶ 293:
| strany = 16
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="prehled-obci">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf
| typ svazku = díl
| svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2019-12-27
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| strany = 510
| formát = PDF online
}}</ref>
</references>