Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
NZXNV1 (diskuse | příspěvky)
Části města
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 2:
{{Infobox - česká obec
| název = Doksy
| obrázek = Doksy.jpg
| popisek = Náměstí Republiky s radnicí
| znak = Doksy CL CZ CoA.jpg
| vlajka = Doksy_CL_CZ_flag.png
| status = město
| NUTS3 = CZ051
| LAU1 = CZ0511
| LAU2 = 561495
| kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]]
| okres = Česká Lípa
Řádek 15 ⟶ 9:
| pověřená obec = Doksy
| země = [[Čechy]]
| rozloha = 74,95
| nadmořská výška = 266
| PSČ = 472 01
| počet ZSJ = 24
Řádek 25 ⟶ 17:
| úřední web =
| e-mail = urad@doksy.com
| starostkastarosta = Bc. Roman Fajbík, DiS
| starosta aktuální k = 2022
| mapa = Doksy CL CZ.png
| obrázek = Doksy náměstí 5.jpg
| popisek = Náměstí Republikyv s radnicíDoksech
}}
'''Doksy''' ([[Němčina|německy]] ''Hirschberg'' nebo ''Bad Hirschberg'') jsou město v jižní části [[Okres Česká Lípa|okresu Česká Lípa]], v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
Řádek 34 ⟶ 28:
Město leží na břehu [[Máchovo jezero|Máchova jezera]], díky jemuž jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v [[Česko|Česku]], zejména v letních měsících.
 
Město se rozkládá při [[Silnice I/38|silničním tahu I/38]] mezi [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslaví]] a [[Česká Lípa|Českou Lípou]] a prochází jím železniční [[Železničníželezniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|trať 080]]. Město se skládá z osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích. První z nich tvoří části Doksy, [[Břehyně]], [[Kruh (Doksy)|Kruh]], [[Obora (Doksy)|Obora]], [[Staré Splavy]], [[Zbyny]] a [[Žďár (Doksy)|Žďár]]. Druhou pak [[Vojetín (Doksy)|Vojetín]].
 
{{Sousední obce}}
 
== Historie ==
[[File:Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie Doksy.JPG|thumb|[[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie]]|vlevo]]
=== Založení města ===
Město vzniklo po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara&nbsp;II.]] chránit obchodní stezky (Mělnická i Žitavská) a čelit vzestupu moci rodu [[Markvartici|Markvarticů]].<ref name="Liberecký kraj"/><ref name="Českolipsko"/> První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v [[Písek (hrad)|Písku]] roku [[1264]], kdy německým lokátorům Hartvíkovi a Konrádovi [[Páni z Kravař|z&nbsp;Kravař]] věnoval sto [[Lán (jednotka)|lánů]] půdy u potoka nazývaného Doksi. Tato listina byla dlouho pokládána za zakládající listinu budoucího města Doksy. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschberg. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.
Řádek 50 ⟶ 47:
 
V 15.&nbsp;a&nbsp;16.&nbsp;století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění [[rybníkářství]], bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce 1531 jejich hráze protrhla velká povodeň. V období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl kraj popleněn vojsky a později [[Germanizace|dosídlen Němci]].
[[Soubor:Radnice Doksy radnice 2.jpg|vlevo|náhled|Radnice na nám. Republiky]]
 
[[Soubor:Radnice Doksy.jpg|náhled|Radnice na nám. Republiky]]
 
Po roce 1553 dokeské panství získal Jan [[Vartenberkové|z Vartenberka]] a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar.<ref name="Pohlednice"/> V roce 1620, týden po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána]]. Pak zde panoval rod [[Butlerové|Butlerů]].<ref name="HaZ"/> V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti [[Arnošt Josef z Valdštejna|Arnoštu Josefovi z Valdštejna]]. Rod [[Valdštejnové|Valdštejnů]] pak zámek vlastnil až do roku 1945.<ref name="Liberecký kraj35"/>
 
Na konci 18.&nbsp;století město vyhořelo a status města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura [[Textilní průmysl|textilního průmyslu]]. Také v Doksech si syn [[Břehyně|břehyňského]] mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu [[Kartounka|kartounku]] a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na dva tisíce. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem{{Který?}} dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo najednou pět set lidí.<ref name="Sborník"/>
 
Koncem 19.&nbsp;století se městečko orientovalo na turistický ruch.<ref name="Českolipsko26"/> Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.<ref name="Liberecký kraj35"/>. Mezi roky 1938 a 1945 patřily německy mluvící Doksy do [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v rámci [[Říšská župa Sudety|Sudetské župy]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů (např. osada ''Heuthor'' – Brána<ref>Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.</ref>).
 
== Přírodní poměry ==
Řádek 64 ⟶ 59:
* [[Swamp|Národní přírodní památka Swamp]]
* [[Jestřebské slatiny]], národní přírodní památka společně i na katastru sousední obce [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]]
* [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|CHKO Kokořínsko]]
 
== Vývoj státní správy ==
Řádek 76 ⟶ 71:
 
Při reformě provedené k 1.&nbsp;lednu 1949 byl vytvořen politický okres Doksy, který patřil pod Liberecký kraj. V&nbsp;roce 1960 byl okres Doksy zrušen, většina jeho území byla vřazena do okresu Česká Lípa, kde je dodnes.{{Sfn|Dulík (2009)|s=4}}<ref name="Sovadina1"/>
 
== Části města ==
Město se skládá z&nbsp;osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích:
* Doksy, [[Břehyně]] a [[Staré Splavy]] v katastrálním území ''Doksy u Máchova jezera''
* [[Kruh (Doksy)|Kruh]] v k.ú. ''Kruh v Podbezdězí''
* [[Obora (Doksy)|Obora]] v k.ú. ''Obora v Podbezdězí''
* [[Žďár (Doksy)|Žďár]] v k.ú. ''Žďár v Podbezdězí''
* [[Zbyny]] v k.ú. ''Zbyny''
* [[Exkláva|exklávou]], oddělenou jen úzkým pruhem k.ú. [[Houska (Blatce)|Houska]], je [[Vojetín (Doksy)|Vojetín]] v k.ú. ''Vojetín''
 
Od&nbsp;1.&nbsp;května 1976 do&nbsp;30.&nbsp;června 1990 k&nbsp;městu patřila i [[Skalka u Doks]].<ref name="prehled-obci"/>
 
== Doprava ==
Řádek 82 ⟶ 88:
Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] přes Doksy do [[Česká Lípa|České Lípy]]. [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|Trať 080]], jak je značena v jízdním řádu, je dnes v&nbsp;provozu v&nbsp;trase [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]] – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na [[Doksy (nádraží)|nádraží Doksy]] staví osobní vlaky z&nbsp;Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků [[Dálkové železniční linky v Česku|linky D23]], jezdící z [[Kolín]]a přes [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] a Českou Lípu až do [[Rumburk]]a.
 
Městem vede [[silnice I/38]] a [[Silnice II/270|silnice II/270]]. Nachází se v něm autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací. Doksy jsou součástí [[Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje|integrovaného dopravního systému Libereckého kraje]].
 
Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava.<ref>http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava</ref> V&nbsp;letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v&nbsp;provozu výletní vláček.<ref name="www.doksy.com"/>
Řádek 91 ⟶ 97:
Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.<ref name="Bezděz 1990B"/> Od roku 1960 je muzeem [[Památník Karla Hynka Máchy]], které organizuje i některé akce pro veřejnost.
 
V roce 2021 byly Doksy centrem [[Mistrovství světa v orientačním běhu 2021|Mistrovství světa v&nbsp;orientačním běhu]]. Přímo v Doksech se běžely sprintové štafety.<ref name="www.orientacnibeh.cz" />
Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší [[Larp|LARP]] bitva v&nbsp;ČR –&nbsp;Bitva Pěti Armád.
 
Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší [[Larp|LARP]] bitva v&nbsp;ČR –&nbsp;Bitva Pěti Armád.
V roce 2021 byly Doksy centrem [[Mistrovství světa v orientačním běhu 2021|Mistrovství světa v&nbsp;orientačním běhu]].<ref name="www.orientacnibeh.cz"/>
 
=== Fotbal ===
Řádek 103 ⟶ 109:
 
== Pamětihodnosti ==
[[File:Doksy-muzeum2018.jpg|thumb|Památník Karla Hynka Máchy]]{{Viz též|Seznam kulturních památek v Doksech}}
[[File:Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie Doksy.JPG|thumb|Kostel svatého Bartoloměje]]
[[File:Doksy-muzeum2018.jpg|thumb|Památník Karla Hynka Máchy]]
 
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Doksech}}
Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.
* [[Máchovo jezero]]
* [[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie]] – postaven na místě původního dřevěného kostelíku roku 1638, barokně přestavěn.<ref>Hana Fabingerová: Krajem Karla Hynka Máchy</ref> Z hradní kaple na [[Bezděz (hrad)|Bezdězu]] sem byla přenesena kopie trůnící sochy [[Panna Maria Montserratská|Panny Marie Montserratské]], jedna ze tří, které v Evropě existují.
* Radnice z roku 1855 postavena [[Vincenc z Waldstein-Wartenbergu|Janem Vincentem z Valdštejna]] místo původně dřevěné budovy shořelé při požáru v roce 1750. Po dalším požáru v roce 1842 byla budova přestavěna do současné podoby. Hodiny na věži dodány roku 1863 dílnou hodinářského mistra Karla Janoty z Poděbrad.
* Barokní mariánské sousoší z roku 1685 se sochou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a čtyř světců – [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], [[Svatý Florián|Floriána]] a [[Antonín z Padovy|Antonína Paduánského]]. Sousoší i radnice jsouse nacházejí na Náměstínáměstí Republiky (kdysidříve ''Marktplatz'').{{Sfn|Dulík (2009)|s=36}}
* [[Doksy (zámek)|Zámek Doksy]] – renesanční zámek z druhé půle 16. století je pod náměstím v anglickém parku, komentované prohlídky.
* [[Památník Karla Hynka Máchy]] – umístěn v nejstarším [[Roubená stavba|roubeném]] stavení ve městě, tzv. ''Hospitálku'', založeném v roce 1669 a dodnes zachovaném v původní podobě, expozice věnované básníkovi, rybářství a rybníkářství
Řádek 117 ⟶ 120:
* Pomník Karla Hynka Máchy – odhalen před zdejší základní školou 29.&nbsp;května 1960
* Hraběcí čekárna na [[Doksy (nádraží)|vlakovém nádraží]]; pro Valdštejny, kteří měli zásluhu o zavedení železnice do Doks.
* [[Památný strom v Česku|Památná]] [[lípa malolistá]] u železničního přejezdu ke hřbitovu
* [[Hrobka Valdštejnů (Doksy)|Hřbitovní kaple (Valdštejnská kaple)]] z roku 1933 s přilehlými hroby [[Valdštejnové|Valdštejnů-Vartenberků]]
* Na místním hřbitově je hrob [[Antonín Bennewitz|Antonína Bennewitze]].<ref name="polak"/>
* [[Muzeum Čtyřlístek|Muzeum Čtyřlístku]] – otevřeno v roce 2011 v podkroví místní knihovny, dnes sídlící na [[Doksy (zámek)|zámku]], jde o expozici známé komiksové čtveřice [[Čtyřlístek (komiks)|Čtyřlístek]] z dílny [[Jaroslav Němeček|Jaroslava Němečka]]
* Naučná stezka [[Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku]] – navazuje na muzeum a využívá spojitosti Doks s komiksovými Třeskoprskami (Blaťák je komiksový název pro Máchovo jezero)
 
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|POL}} [[Bolków]], Polsko – od roku 2006
* {{Flagicon|GER}} [[Oybin]], Německo – od roku 2006
 
== Odkazy ==
Řádek 289 ⟶ 293:
| strany = 16
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="prehled-obci">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf
| typ svazku = díl
| svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2019-12-27
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| strany = 510
| formát = PDF online
}}</ref>
</references>