Wikipedie

Doksy: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→Turistická lákadla: Aktualizace u zámku.
NZXNV1 (diskuse | příspěvky)
13 866 editací
Části města
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.)
Řádek 2:
{{Infobox - česká obec
| název = Doksy
| obrázek = Doksy.jpg
| popisek = Pohled na náměstí
| znak = Doksy CL CZ CoA.jpg
| vlajka = Doksy_CL_CZ_flag.png
| status = město
| NUTS3 = CZ051
| LAU1 = CZ0511
| LAU2 = 561495
| kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]]
| okres = Česká Lípa
Řádek 15 ⟶ 9:
| pověřená obec = Doksy
| země = [[Čechy]]
| rozlohaPSČ = 74,93472 01
| nadmořská výška = 266
| PSČ = 47201
| počet ZSJ = 24
| počet částí obce = 8
| počet katastrálních území = 6
| adresa = Městský úřad Doksy<br />námNám. Republiky 193<br />472 01 Doksy
| web = httphttps://www.doksy.com/
| úřední web =
| e-mail = urad@doksy.com
| starostkastarosta = IngBc. EvaRoman BurešováFajbík, DiS
| starosta aktuální k = 20192022
| mapa = Doksy CL CZ.png
| obrázek = Doksy náměstí 5.jpg
| popisek = Náměstí v Doksech
}}
'''Doksy''' ([[Němčina|německy.]] ''Hirschberg'' nebo ''Bad Hirschberg'') jsou město v &nbsp;jižní části [[Okres Česká Lípa|okresu Česká Lípa]], v &nbsp;[[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v [[Česko|České republice]], zejména v letních měsících. Leží na břehu [[Máchovo jezero|Máchova jezera]] u [[Silnice I/38|silničního tahu I/38]] mezi [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslaví]] a [[Česká Lípa|Českou Lípou]] a železniční [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|tratě 080]]. Město se skládá z osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích. První z nich tvoří části Doksy, [[Břehyně]], [[Kruh (Doksy)|Kruh]], [[Obora (Doksy)|Obora]], [[Staré Splavy]], [[Zbyny]] a [[Žďár (Doksy)|Žďár]]. Druhou pak [[Vojetín (Doksy)|Vojetín]]. Žije zde {{Počet obyvatel}}&nbsp;obyvatel.
 
== Poloha ==
Město leží na břehu [[Máchovo jezero|Máchova jezera]], díky jemuž jde o jedno z&nbsp;nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v [[Česko|Česku]], zejména v&nbsp;letních měsících.
 
Město se rozkládá při [[Silnice I/38|silničním tahu I/38]] mezi [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslaví]] a [[Česká Lípa|Českou Lípou]] a prochází jím [[železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová]].
 
{{Sousední obce}}
 
== Historie ==
[[File:Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie Doksy.JPG|thumb|[[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie]]|vlevo]]
=== Založení obce ===
=== Založení města ===
Obec vznikla po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara&nbsp;II.]] chránit obchodní stezky (Mělnická i Žitavská) a čelit vzestupu moci rodu [[Markvartici|Markvarticů]].<ref name="Liberecký kraj">{{Citace monografie| příjmení = Podhorský| jméno = Marek| titul = Liberecký kraj| vydavatel = freytag&berndt| místo = Praha 7 | rok = 2002| isbn = 80-7316-032-3| kapitola = Českolipsko| strany = 35}}</ref><ref name="Českolipsko">{{Citace monografie| titul = Českolipsko a Máchův kraj| vydavatel = Česká turistika s.r.o| místo = Děčín| rok = 2005| isbn = 80-903410-9-8| kapitola = Máchův kraj| strany = 24}}</ref> První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v [[Písek (hrad)|Písku]] roku [[1264]], kdy německým lokátorům Hartvigovi a Konrádovi z Kravař věnoval 100&nbsp;lánů půdy u potoka nazývaného Doksi. Tato listina byla dlouho pokládána za zakládající listinu budoucího města Doksy. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschberg. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.
Město vzniklo po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara&nbsp;II.]] chránit obchodní stezky (Mělnická i Žitavská) a čelit vzestupu moci rodu [[Markvartici|Markvarticů]].<ref name="Liberecký kraj"/><ref name="Českolipsko"/> První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v [[Písek (hrad)|Písku]] roku [[1264]], kdy německým lokátorům Hartvíkovi a Konrádovi [[Páni z Kravař|z&nbsp;Kravař]] věnoval sto [[Lán (jednotka)|lánů]] půdy u potoka nazývaného Doksi. Tato listina byla dlouho pokládána za zakládající listinu budoucího města Doksy. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschberg. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.
 
Další listiny o Hirsperchu pochází jak ze stejného roku 1264, tak v listině jeho syna krále [[Václav II.|Václava&nbsp;II.]] z roku 1293.<ref name="Doksy"/>{{Citace monografieListina od Václava&nbsp;II., který zde příliš nepobýval, je považována pro historii města za první jistý psaný dokument.<ref name="Pohlednice"/>
| příjmení = Mauserová
| příjmení2 = Richtrmoc
| jméno = Renata
| jméno2 = Vladimír
| titul = Doksy a Máchův kraj
| vydavatel = Kava-Pech
| místo = Dobřichovice
| rok = 2003
| kapitola = Dějiny – Založení města
| strany = 12
| isbn = 80-85853-604
}}</ref> Listina od Václava&nbsp;II., který zde příliš nepobýval, je považována pro historii města za první jistý psaný dokument.<ref name="Pohlednice">{{Citace monografie
| příjmení = Dulík
| jméno = Stanislav
| titul = Doksy a okolí
| vydavatel = Mgr Petr Prášil
| místo = Hostivice
| rok = 2009
| kapitola = Doksy
| strany = 19
| isbn = 978-80-86914-81-7
}}</ref>
 
=== Další vývoj ===
Nejvíce rozvoji města napomohl císař [[Karel IV.]], od něhož dostaly Doksy významná městská privilegia (soudní pravomoc, týdenní trhy, práva várečné a mílové) a který v roce [[1366]]<ref{{Sfn|Mauserová, Richtermoc name(2003)|s="Doksy16">Doksy, str.&nbsp;16</ref>}} či [[1367]]<ref name="Pohlednice19Pohlednice">Dulík – Doksy a okolí, str.&nbsp;19</ref> nechal založit Velký rybník s rozlohou 350&nbsp;ha, který je dnes nazýván [[Máchovo jezero]].
 
[[Soubor:Doksy zámek nádvoří 5.jpg|vlevo|náhled|Zámek Doksy]]
Jeho syn [[Zikmund Lucemburský]] panství zastavil Janu [[Páni z Michalovic|z Michalovic]], který s pomocí mj. [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]] toto začlenil do protihusitské enklávy. Husité pak roku 1426 bezděkovské panství včetně s Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil [[Jan Smiřický ze Smiřic]], ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.
[[Soubor:Radnice Doksy.jpg|náhled|vlevo|Radnice na nám. Republiky]]
V 15. a 16. století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění [[rybníkářství]], bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce [[1531]] jejich hráze protrhla velká povodeň. V období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl kraj popleněn vojsky a později [[Germanizace|dosídlen Němci]].
 
Jeho syn [[Zikmund Lucemburský]] panství zastavil Janu [[Páni z Michalovic|z Michalovic]], který je s pomocí mj. [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]] začlenil do protihusitské enklávy. [[Husitství|Husité]] pak roku 1426 bezdězské panství včetně Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil [[Jan Smiřický|Jan Smiřický ze Smiřic]], ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.
Po roce [[1553]] dokeské (dokské) panství získal Jan z Vartenberka a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar.<ref name="Pohlednice19">Dulík – Doksy a okolí, str.&nbsp;19</ref> V roce [[1620]], týden po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána]]. Pak zde panoval rod [[Butlerové|Butlerů]].<ref name="HaZ">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| příjmení2 = Kabíček
| jméno = Rudolf
| jméno2 = Jan
| titul = Hrady a zámky Libereckého kraje
| vydavatel = Krajské nakladatelství Liberec
| místo = Liberec
| rok = 1957
| strany = 82
| isbn =
}}</ref> V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Rod [[Valdštejnové|Valdštejnů]] jej měl až do roku 1945.<ref name="Liberecký kraj35">Liberecký kraj – Českolipsko, str. 35</ref>
 
V 15.&nbsp;a&nbsp;16.&nbsp;století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění [[rybníkářství]], bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce 1531 jejich hráze protrhla velká povodeň. V období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl kraj popleněn vojsky a později [[Germanizace|dosídlen Němci]].
Na konci 18.&nbsp;století město vyhořelo a status města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura [[Textilní průmysl|textilního průmyslu]]. Také v Doksech si syn břehyňského mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu kartounku a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na 2&nbsp;000. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce [[1839]] byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo naráz 500&nbsp;lidí.<ref name="Sborník">{{Citace monografie
[[Soubor:Doksy radnice 2.jpg|vlevo|náhled|Radnice na nám. Republiky]]
| příjmení = Fišarová
Po roce 1553 dokeské panství získal Jan [[Vartenberkové|z Vartenberka]] a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar.<ref name="Pohlednice"/> V roce 1620, týden po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána]]. Pak zde panoval rod [[Butlerové|Butlerů]].<ref name="HaZ"/> V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti [[Arnošt Josef z Valdštejna|Arnoštu Josefovi z Valdštejna]]. Rod [[Valdštejnové|Valdštejnů]] pak zámek vlastnil až do roku 1945.<ref name="Liberecký kraj35"/>
| jméno = Gabriela
| titul = Sborník učitelských prací
| vydavatel = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| rok = 2004
| kapitola = Doksy a Máchovo jezero
| strany = 19
| isbn = 80-7308-074-5
}}</ref>
 
Na konci 18.&nbsp;století město vyhořelo a status města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura [[Textilní průmysl|textilního průmyslu]]. Také v Doksech si syn [[Břehyně|břehyňského]] mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu [[Kartounka|kartounku]] a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na dva tisíce. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem{{Který?}} dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo najednou pět set lidí.<ref name="Sborník"/>
Koncem 19.&nbsp;století se městečko orientovalo na turistický ruch.<ref name="Českolipsko26">Českolipsko, str.&nbsp;26</ref>. Roku [[1867]] spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku [[1928]] byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.<ref name="Liberecký kraj35">Liberecký kraj – Českolipsko, str. 35</ref>. Mezi roky 1938 a 1945 patřily německy mluvící Doksy do [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v rámci [[Říšská župa Sudety|Sudetské župy]]. Po druhé světové válce zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů (např. osada ''Heuthor'' – Brána<ref>Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.</ref>).
 
Koncem 19.&nbsp;století se městečko orientovalo na turistický ruch.<ref name="Českolipsko26"/> Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.<ref name="Liberecký kraj35"/> Mezi roky 1938 a 1945 patřily německy mluvící Doksy do [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v rámci [[Říšská župa Sudety|Sudetské župy]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů (např. osada ''Heuthor'' – Brána<ref>Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.</ref>).
 
== Přírodní poměry ==
Ve správním území města existuje několik chráněných lokalit:
* [[Břehyně – Pecopala|Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala]]
* [[Swamp|Národní přírodní památka Swamp]]
* [[Jestřebské slatiny]], národní přírodní památka společně i na katastru sousední obce [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]]
* [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj]]
 
== Vývoj státní správy ==
Doksy byly v roce 1848 panstvím, jehož majitelem byl hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. K [[panstvíPanství Doksy]] patřilonáleželo tehdydo 27[[Boleslavský obcíkraj|Boleslavského kraje]] a náleželopatřilo podk krajněmu Mladá27 Boleslavvesnic.
 
Po [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|zrušení nevolnictvípoddanství]] a v důsledku [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučních událostí roku 1848]] došlo v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen [[Českolipský kraj]] s 10deseti politickými okresy. Doksy i se Starými Splavy byly zařazeny do politického okresu Dubá (Politischer Bezirk Dauba), který se stal jedním z oněch 10 okresních měst. V Dubé byl vytvořen i [[soudní okres]], který podléhal krajskému soudu v České Lípě.
 
Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Politický okres Dubá, kam Doksy i nadále patřily, se staly součástí Kraje Mladá Boleslav.
 
V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Doksy v &nbsp;okrese řízenéřízeném okresním hejtmanstvím v Dubé zůstaly. V DobéDubé zůstal i soudní okres. Tento stav s &nbsp;menšími úpravami zůstal do roku 1948. V období Protektorátu[[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] byly kraje obnoveny. Na území Sudet vznikly tři kraje, okres Dubá i s Doksy byly zařazeny pod kraj Ústí nad Labem.
 
Při reformě provedené k 1. &nbsp;lednu 1949 byl vytvořen politický okres Doksy, který patřil pod Liberecký kraj. V &nbsp;roce 1960 byl okres Doksy zrušen, většina jeho území byla vřazena do okresu Česká Lípa, kde je podnesdodnes.{{Sfn|Dulík (2009)|s=4}}<ref name="Doksy1Sovadina1"/>{{Citace monografie
| příjmení = Dulík
| jméno = Stanislav
| titul = Doksy a okolí
| vydavatel = Mgr Petr Prášil
| místo = Hostivice
| rok = 2009
| kapitola = Popis regionu
| strany = 4
| isbn = 978-80-86914-81-7
}}</ref><ref name="Sovadina1">{{Citace monografie
| příjmení = Sovadina
| jméno = Miloslav
| titul = Správní vývoj Českolipska
| vydavatel = Státní okresní archiv
| místo = Česká Lípa
| rok = 1998
| isbn = 80-238-3843-1
| kapitola = Vývoj správy na Českolipsku
| strany = 48
}}</ref>
 
== PamětihodnostiČásti města ==
Město se skládá z&nbsp;osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích:
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Doksech}}
* Doksy, [[Břehyně]] a [[Staré Splavy]] v katastrálním území ''Doksy u Máchova jezera''
Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.
* [[Kruh (Doksy)|Kruh]] v k.ú. ''Kruh v Podbezdězí''
* [[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie]] – postaven na místě původního dřevěného kostelíku roku [[1638]], barokně přestavěn.<ref>Hana Fabingerová: Krajem Karla Hynka Máchy</ref> Z hradní kaple na Bezdězu sem byla přenesena kopie [[Panna Maria Montserratská|Panny Marie Montserratské]], jedna ze tří, které v Evropě existují.
* [[Obora (Doksy)|Obora]] v k.ú. ''Obora v Podbezdězí''
* Radnice z roku 1855 postavena místo shořelé při požáru v roce 1842. Hodiny na věži dodány roku 1863 dílnou hodinářského mistra Karla Janoty z Poděbrad.
* [[Žďár (Doksy)|Žďár]] v k.ú. ''Žďár v Podbezdězí''
* Barokní mariánské sousoší z roku 1685 se sochou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a čtyř světců – Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského. Sousoší i radnice jsou na Náměstí Republiky (kdysi Marktplatz).<ref name="Pohlednice36">{{Citace monografie
* [[Zbyny]] v k.ú. ''Zbyny''
| příjmení = Dulík
* [[Exkláva|exklávou]], oddělenou jen úzkým pruhem k.ú. [[Houska (Blatce)|Houska]], je [[Vojetín (Doksy)|Vojetín]] v k.ú. ''Vojetín''
| jméno = Stanislav
| titul = Doksy a okolí
| vydavatel = Mgr Petr Prášil
| místo = Hostivice
| rok = 2009
| kapitola = Doksy
| strany = 36
| isbn = 978-80-86914-81-7
}}</ref>
* [[Doksy (zámek)|Zámek Doksy]] – renesanční zámek z druhé půle 16. století je pod náměstím v anglickém parku, komentované prohlídky, sídlí zde knihovna, [[Muzeum Čtyřlístek|Muzeum Čtyřlístku]], Labyrint strašidelných pohádek a turistické informační centrum.
* [[Památník Karla Hynka Máchy]] – umístěn v nejstarším roubeném stavení ve městě tzv.''Hospitálku'' založeném v roce [[1669]] a dodnes zachovaném v původní podobě, expozice věnované básníkovi, rybářství a rybníkářství
* [[Kino Máj (Doksy)|Kino Máj]] – architektonicky významná stavba navržena [[Karel Hubáček|Karlem Hubáčkem]]
* Pomník Karla Hynka Máchy – odhalen před zdejší základní školou [[29. květen|29. května]] [[1960]]
* [[Doksy (nádraží)#Hraběcí čekárna|Hraběcí čekárna]] – na [[Doksy (nádraží)|vlakovém nádraží]]; pro Valdštejny, kteří měli zásluhu o zavedení železnice do Doks.
* Lípa u železničního přejezdu ke hřbitovu, [[památný strom|památná]] [[lípa malolistá]]<ref group="souř">památná lípa malolistá, {{Souřadnice|50.561181|14.662668|region=CZ|typ=landmark|název=památná lípa}}</ref>
* Na místním hřbitově je hrob významné osobnosti ([[Antonín Bennewitz]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Michael Polák
| titul = Učil Suka a oblíbil si Doksy. Před 180 lety se narodil Antonín Bennewitz
| periodikum = Českolipský deník
| datum vydání = 2013-03-26
| datum přístupu = 2013-03-26
| url = http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/ucil-suka-a-oblibil-si-doksy-pred-180-lety-se-narodil-antonin-bennewitz-20130326.html
}}</ref>, který je zařazen mezi celostátně registrované kulturní památky.
 
Od&nbsp;1.&nbsp;května 1976 do&nbsp;30.&nbsp;června 1990 k&nbsp;městu patřila i [[Skalka u Doks]].<ref name="prehled-obci"/>
== Kulturní a společenské události ==
Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.<ref name="Bezděz 1990B">{{Citace periodika
| příjmení = Sykáčková
| jméno = Olga
| titul = Český muzejní spolek v České Lípě
| periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska
| rok = 1990
| strany = 42
| issn = 80-7065-071-20
}}</ref> Od roku 1960 je muzeem [[Památník Karla Hynka Máchy]], které organizuje i některé akce pro veřejnost.
 
== Doprava ==
Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší [[Larp|LARP]] bitva v ČR – Bitva Pěti Armád (B5A).
[[Soubor:Doksy nádraží 1.jpg|náhled|Železniční stanice Doksy u [[Máchovo jezero|Máchova jezera]], vítěz soutěže o [[Nejkrásnější nádraží roku|nejkrásnější nádraží]] v roce 2017]]
 
Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] přes Doksy do [[Česká Lípa|České Lípy]]. [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|Trať 080]], jak je značena v jízdním řádu, je dnes v&nbsp;provozu v&nbsp;trase [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]] – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na [[Doksy (nádraží)|nádraží Doksy]] staví osobní vlaky z&nbsp;Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků [[Dálkové železniční linky v Česku|linky D23]], jezdící z [[Kolín]]a přes [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] a Českou Lípu až do [[Rumburk]]a.
== Turistická lákadla ==
Doksy jsou pro turisty atraktivní zejména v letní sezoně.
* [[Máchovo jezero]] – několik pláží, lodní doprava
* [[Muzeum Čtyřlístek|Muzeum Čtyřlístku]] – otevřeno v roce [[2011]] v podkroví místní knihovny, dnes sídlící na zámku, jde o expozici známé komiksové čtveřice [[Čtyřlístek (komiks)|Čtyřlístek]] z dílny [[Jaroslav Němeček|Jaroslava Němečka]]
* Naučná stezka [[Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku]] – navazuje na muzeum a využívá spojitosti Doks s komiksovými Třeskoprskami (Blaťák je komiksový název pro Máchovo jezero)
 
Městem vede [[silnice I/38]] a [[Silnice II/270|silnice II/270]]. Nachází se v něm autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací. Doksy jsou součástí [[Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje|integrovaného dopravního systému Libereckého kraje]].
[[Soubor:Nádraží Doksy.jpg|náhled|Nádraží Doksy je blízko Máchova jezera]]
 
Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava.<ref>http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava</ref> V&nbsp;letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v&nbsp;provozu výletní vláček.<ref name="www.doksy.com"/>
== Doprava ==
Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] přes Doksy do [[Česká Lípa|České Lípy]]. [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|Trať 080]], jak je značena v jízdním řádě, je dnes v provozu v trase [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]] – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na [[Doksy (nádraží)|dokském nádraží]] staví osobní vlaky z Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků [[Dálkové železniční linky v Česku|linky D23]], jezdící z [[Kolín]]a přes [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] a Českou Lípu až do [[Rumburk]]a.
 
== Společnost ==
Obcí prochází [[silnice I/38]]. V obci se rovněž nachází autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací (např. [[Praha]]). Doksy leží v integrovaném dopravním systému Libereckého kraje [[Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje|IDOL]].
[[Soubor:Kino Doksy.jpg|náhled|Kino v Doksech]]
 
Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.<ref name="Bezděz 1990B"/> Od roku 1960 je muzeem [[Památník Karla Hynka Máchy]], které organizuje i některé akce pro veřejnost.
Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava<ref>http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava</ref>. V letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v provozu výletní vláček.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.doksy.com/svezte-se-vyletnim-vlackem.html |datum přístupu=2012-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110710143924/http://www.doksy.com/svezte-se-vyletnim-vlackem.html |datum archivace=2011-07-10 |nedostupné=ano }}</ref>
 
V roce 2021 byly Doksy centrem [[Mistrovství světa v orientačním běhu 2021|Mistrovství světa v&nbsp;orientačním běhu]]. Přímo v Doksech se běžely sprintové štafety.<ref name="www.orientacnibeh.cz" />
== Fotbal ==
V roce [[1923]] byl založen fotbalový klub [[SK Doksy]]. Začátkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (v roce 1939) byl zrušen, po jejím skončení v roce 1945 se klub podařilo založit znovu. V letech 1951 až 1955 změnil několikrát název, roku 1951 na Sokol Doksy, r.&nbsp;1952 na Sokol SKP Doksy, r.&nbsp;1952 na Sokol STS Doksy, r.&nbsp;1953 na Dynamo Doksy. V těchto letech hrál krajskou a oblastní pravidelnou soutěž.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Horák
| příjmení2 = Král
| jméno = Jindřich
| jméno2 = Lubomír
| titul = Encyklopedie našeho fotbalu
| vydavatel = Nakladatelství Libri
| místo = Praha
| rok = 1997
| kapitola = Rejstřík československých klubů 1945–1992
| strany = 465
| isbn = 80-85983-22-2
}}</ref>
 
Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší [[Larp|LARP]] bitva v&nbsp;ČR –&nbsp;Bitva Pěti Armád.
V současnosti patří místní klub k nejlepším ve své kategorii. Dokský A tým zakončil sezonu 2010/2011 v [[I. A třída Libereckého kraje|I. A třídě Libereckého kraje]] na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky.<ref name="IA. třída">{{Citace periodika
| autor = Radek Valenta
| titul = Krajské fotbaly
| periodikum = Českolipský deník
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = červen
| ročník = 18
| číslo = 20. června
| strany = 21
| issn = 1214-8462
}}</ref> V [[Přebor Libereckého kraje|krajském přeboru]] se v červnu 2012 umístil na 3 místě.
 
=== Fotbal ===
Fotbalový B tým zakončil sezonu 2010/2011 v [[Fotbalové III. třídy|III. třídě]] [[Okres Česká Lípa|okresu Česká Lípa]] na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky.<ref name="III. třída OP">{{Citace periodika
V roce 1923 byl založen fotbalový klub [[SK Doksy]]. Začátkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (v roce 1939) byl zrušen, po jejím skončení v roce 1945 se klub podařilo založit znovu. V letech 1951 až 1955 změnil několikrát název, roku 1951 na Sokol Doksy, roku 1952 na Sokol SKP Doksy, roku 1952 na Sokol STS Doksy a roku 1953 na Dynamo Doksy. V těchto letech hrál krajskou a oblastní pravidelnou soutěž.<ref name="Encyklopedie"/>
| autor = Radek Valenta
| titul = Konečná tabulka III.třídy 2010/2011
| periodikum = Českolipský deník
| odkaz na periodikum =
| rok = 2011
| měsíc = červen
| ročník = 18
| číslo = 22. června
| strany = 15
| issn = 1214-8462
}}</ref> O rok později tým z [[Jestřebí (okres Česká Lípa)|Jestřebí]], hrající jako B tým Doks, zvítězil suverénním způsobem v [[Fotbalové II. třídy|II. třídě]] okresu a v sezóně 2012/2013 bude hrát v [[I. B třída Libereckého kraje|I. B třídě]].<ref name="OF">{{Citace periodika
| autor = čtk
| titul = Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží
| periodikum = Českolipský deník
| odkaz na periodikum =
| rok = 2012
| měsíc = červen
| ročník = 19
| číslo = 20. června
| strany = 16
| issn = 1214-8462
}}</ref>
[[Soubor:Kino Doksy.jpg|náhled|Kino v Doksech]]
 
V současnosti patří místní klub k nejlepším ve své kategorii. Dokský A tým zakončil sezonu 2010/2011 v [[I. A třída Libereckého kraje|I. A třídě Libereckého kraje]] na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky.<ref name="IA. třída"/> V [[Přebor Libereckého kraje|krajském přeboru]] se v červnu 2012 umístil na 3. místě.
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Polsko}} [[Bolków]], [[Polsko]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Oybin]], [[Německo]]
 
Fotbalový B tým zakončil sezonu 2010/2011 v [[Fotbalové III. třídy|III. třídě]] [[Okres Česká Lípa|okresu Česká Lípa]] na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky.<ref name="III. třída OP"/> O rok později tým z [[Jestřebí (okres Česká Lípa)|Jestřebí]], hrající jako B tým Doks, zvítězil ve [[Fotbalové II. třídy|II. třídě]] okresu a v sezóně 2012/2013 hrál v [[I. B třída Libereckého kraje|I. B třídě]].<ref name="OF"/>
== Ochrana přírody ==
Na katastrech města existuje několik chráněných lokalit:
* [[Břehyně – Pecopala|Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala]]
* [[Swamp|Národní přírodní památka Swamp]]
* [[Jestřebské slatiny]], národní přírodní památka společně i na katastru sousední obce [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]].
* [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|CHKO Kokořínsko]]
 
== Zajímavosti z okolíPamětihodnosti ==
[[File:Doksy-muzeum2018.jpg|thumb|Památník Karla Hynka Máchy]]{{Viz též|Seznam kulturních památek v Doksech}}
* hrad [[Bezděz (hrad)|Bezděz]]
Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.
* Vyhlídka [[Králův vrch (Ralská pahorkatina)#Králův stolec|Králův stolec]]
* [[Máchovo jezero]]
* [[Hradčanská pahorkatina]] s [[Hradčanské stěny|Hradčanskými stěnami]]
* [[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie]] – postaven na místě původního dřevěného kostelíku roku 1638, barokně přestavěn.<ref>Hana Fabingerová: Krajem Karla Hynka Máchy</ref> Z hradní kaple na [[Bezděz (hrad)|Bezdězu]] sem byla přenesena kopie trůnící sochy [[Panna Maria Montserratská|Panny Marie Montserratské]], jedna ze tří, které v Evropě existují.
* Radnice z roku 1855 postavena [[Vincenc z Waldstein-Wartenbergu|Janem Vincentem z Valdštejna]] místo původně dřevěné budovy shořelé při požáru v roce 1750. Po dalším požáru v roce 1842 byla budova přestavěna do současné podoby. Hodiny na věži dodány roku 1863 dílnou hodinářského mistra Karla Janoty z Poděbrad.
* Barokní mariánské sousoší z roku 1685 se sochou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a čtyř světců – [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], [[Svatý Florián|Floriána]] a [[Antonín z Padovy|Antonína Paduánského]]. Sousoší i radnice se nacházejí na náměstí Republiky (dříve ''Marktplatz'').{{Sfn|Dulík (2009)|s=36}}
* [[Doksy (zámek)|Zámek Doksy]] – renesanční zámek z druhé půle 16. století je pod náměstím v anglickém parku, komentované prohlídky.
* [[Památník Karla Hynka Máchy]] – umístěn v nejstarším [[Roubená stavba|roubeném]] stavení ve městě, tzv. ''Hospitálku'', založeném v roce 1669 a dodnes zachovaném v původní podobě, expozice věnované básníkovi, rybářství a rybníkářství
* [[Kino Máj (Doksy)|Kino Máj]] – architektonicky významná stavba navržena [[Karel Hubáček|Karlem Hubáčkem]]
* Pomník Karla Hynka Máchy – odhalen před zdejší základní školou 29.&nbsp;května 1960
* Hraběcí čekárna na [[Doksy (nádraží)|vlakovém nádraží]]; pro Valdštejny, kteří měli zásluhu o zavedení železnice do Doks.
* [[Památný strom v Česku|Památná]] [[lípa malolistá]] u železničního přejezdu ke hřbitovu
* [[Hrobka Valdštejnů (Doksy)|Hřbitovní kaple (Valdštejnská kaple)]] z roku 1933 s přilehlými hroby [[Valdštejnové|Valdštejnů-Vartenberků]]
* Na místním hřbitově je hrob [[Antonín Bennewitz|Antonína Bennewitze]]<ref name="polak"/>
* [[Muzeum Čtyřlístek|Muzeum Čtyřlístku]] – otevřeno v roce 2011 v podkroví místní knihovny, dnes sídlící na [[Doksy (zámek)|zámku]], jde o expozici známé komiksové čtveřice [[Čtyřlístek (komiks)|Čtyřlístek]] z dílny [[Jaroslav Němeček|Jaroslava Němečka]]
* Naučná stezka [[Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku]] – navazuje na muzeum a využívá spojitosti Doks s komiksovými Třeskoprskami (Blaťák je komiksový název pro Máchovo jezero)
 
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|POL}} [[Bolków]], Polsko – od roku 2006
* {{Flagicon|GER}} [[Oybin]], Německo – od roku 2006
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<ref name="Liberecký kraj">{{Citace monografie
 
| příjmení = Podhorský
=== Souřadnice ===
| jméno = Marek
<references group="souř" />
| titul = Liberecký kraj
| vydavatel = freytag&berndt
| místo = Praha 7
| rok = 2002
| isbn = 80-7316-032-3
| kapitola = Českolipsko
| strany = 35
}}</ref>
<ref name="Českolipsko">{{Citace monografie
| titul = Českolipsko a Máchův kraj
| vydavatel = Česká turistika
| místo = Děčín
| rok = 2005
| isbn = 80-903410-9-8
| kapitola = Máchův kraj
| strany = 24
}}</ref>
<ref name="Doksy">{{Citace monografie
| příjmení = Mauserová
| jméno = Renata
| příjmení2 = Richtrmoc
| jméno2 = Vladimír
| titul = Doksy a Máchův kraj
| vydavatel = Kava-Pech
| místo = Dobřichovice
| rok = 2003
| kapitola = Dějiny – Založení města
| strany = 12
| isbn = 80-85853-604
| ref = Mauserová, Richtermoc (2003)
| typ refu = normální
| poznámka = Dále jen Mauserová, Richtermoc (2003)
}}</ref>
<ref name="Pohlednice">{{Citace monografie
| příjmení = Dulík
| jméno = Stanislav
| titul = Doksy a okolí
| vydavatel = Mgr Petr Prášil
| místo = Hostivice
| rok = 2009
| kapitola = Doksy
| strany = 19
| isbn = 978-80-86914-81-7
| ref = Dulík (2009)
| typ refu = normální
| poznámka = Dále jen Dulík (2009)
}}</ref>
<ref name="HaZ">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| příjmení2 = Kabíček
| jméno = Rudolf
| jméno2 = Jan
| titul = Hrady a zámky Libereckého kraje
| vydavatel = Krajské nakladatelství Liberec
| místo = Liberec
| rok = 1957
| strany = 82
| isbn =
}}</ref>
<ref name="Liberecký kraj35">Liberecký kraj – Českolipsko, s. 35</ref>
<ref name="Sborník">{{Citace monografie
| příjmení = Fišarová
| jméno = Gabriela
| titul = Sborník učitelských prací
| vydavatel = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| rok = 2004
| kapitola = Doksy a Máchovo jezero
| strany = 19
| isbn = 80-7308-074-5
}}</ref>
<ref name="Českolipsko26">Českolipsko, str.&nbsp;26</ref>
<ref name="Sovadina1">{{Citace monografie
| příjmení = Sovadina
| jméno = Miloslav
| titul = Správní vývoj Českolipska
| vydavatel = Státní okresní archiv
| místo = Česká Lípa
| rok = 1998
| isbn = 80-238-3843-1
| kapitola = Vývoj správy na Českolipsku
| strany = 48
}}</ref>
<ref name="polak">{{Citace elektronického periodika
| autor = Michael Polák
| titul = Učil Suka a oblíbil si Doksy. Před 180 lety se narodil Antonín Bennewitz
| periodikum = Českolipský deník
| datum vydání = 2013-03-26
| datum přístupu = 2013-03-26
| url = http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/ucil-suka-a-oblibil-si-doksy-pred-180-lety-se-narodil-antonin-bennewitz-20130326.html
}}</ref>
<ref name="Bezděz 1990B">{{Citace periodika
| příjmení = Sykáčková
| jméno = Olga
| titul = Český muzejní spolek v České Lípě
| periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska
| rok = 1990
| strany = 42
| issn = 80-7065-071-20
}}</ref>
<ref name="www.orientacnibeh.cz">{{Citace elektronické monografie
| titul = MS 2021: Základní informace
| url = https://www.orientacnibeh.cz/novinky-sekce-ob/ms-2021-zakladni-informace
| datum přístupu = 12. 7. 2021
}}</ref>
<ref name="www.doksy.com">{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivovaná kopie
| url = http://www.doksy.com/svezte-se-vyletnim-vlackem.html
| datum přístupu = 2012-08-12
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110710143924/http://www.doksy.com/svezte-se-vyletnim-vlackem.html
| datum archivace = 2011-07-10
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Horák
| příjmení2 = Král
| jméno = Jindřich
| jméno2 = Lubomír
| titul = Encyklopedie našeho fotbalu
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 1997
| kapitola = Rejstřík československých klubů 1945–1992
| strany = 465
| isbn = 80-85983-22-2
}}</ref>
<ref name="IA. třída">{{Citace periodika
| autor = Radek Valenta
| titul = Krajské fotbaly
| periodikum = Českolipský deník
| rok = 2011
| měsíc = červen
| den = 20
| ročník = 18
| strany = 21
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="III. třída OP">{{Citace periodika
| autor = Radek Valenta
| titul = Konečná tabulka III.třídy 2010/2011
| periodikum = Českolipský deník
| rok = 2011
| měsíc = červen
| den = 22
| ročník = 18
| strany = 15
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="OF">{{Citace periodika
| titul = Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží
| periodikum = Českolipský deník
| rok = 2012
| měsíc = červen
| ročník = 19
| číslo = 20. června
| strany = 16
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="prehled-obci">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf
| typ svazku = díl
| svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2019-12-27
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| strany = 510
| formát = PDF online
}}</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
Řádek 264 ⟶ 313:
* B. Kinský: ''Bezděz – Doksy a Máchovo jezero s okolím'', Česká Lípa 1931
* R. Mauserová, V. Richtrmoc: ''Doksy a Máchův kraj'', Dobřichovice 2003
* M. Klement: ''Tu je naše Lido'', [[Dějiny a současnost]] 10/2007
 
=== Související články ===
Řádek 271 ⟶ 319:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Doksy}}
* {{Otto|heslo=Doksy}}
* {{Wikislovník|heslo=Doksy}}
* {{ÚIROficiální web}}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:561495 Statistické údaje na stránce ČSÚ]
* [http://www.facebook.com/mestodoksy Facebooková stránka města]
* [http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-10-kvetna-2012-o-vyhlaseni-narodni-prirodni-pamatky-jestrebske-slatiny-a-stanoveni-jejich-blizsich-ochrannych-podminek-18945.html Sbírka zákonů k Jestřebským slatinám]
 
{{Části české obce}}
{{Okres Česká Lípa}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
 
[[Kategorie:Doksy| ]]
Řádek 286 ⟶ 335:
[[Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině]]
[[Kategorie:Máchův kraj]]
[[Kategorie:Geopark Ralsko]]
[[Kategorie:Podralsko]]
[[Kategorie:Obce v okrese Česká Lípa]]
[[Kategorie:Města v okrese Česká Lípa]]
[[Kategorie:Místní části Doks]]
[[Kategorie:Geopark Ralsko]]
[[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]]
[[Kategorie:Místní části Doks]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Doksy“