Doksy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: dokončení náhrady infoaktual v infoboxu |
Části města značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
(Není zobrazeno 43 mezilehlých verzí od 24 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2:
{{Infobox - česká obec
| název = Doksy
| status = město
|
| kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]]
| okres = Česká Lípa
Řádek 15 ⟶ 9:
| pověřená obec = Doksy
| země = [[Čechy]]
|
|
|
| počet katastrálních území = 6
| adresa =
| web =
| úřední web =
|
|
| starosta aktuální k =
| mapa = Doksy CL CZ.png
| obrázek = Doksy náměstí 5.jpg
| popisek = Náměstí v Doksech
}}
'''Doksy''' ([[Němčina|německy
== Poloha ==
Město leží na břehu [[Máchovo jezero|Máchova jezera]], díky jemuž jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v [[Česko|Česku]], zejména v letních měsících.
Město se rozkládá při [[Silnice I/38|silničním tahu I/38]] mezi [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslaví]] a [[Česká Lípa|Českou Lípou]] a prochází jím [[železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová]].
{{Sousední obce}}
== Historie ==
[[File:Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie Doksy.JPG|thumb|[[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie]]|vlevo]]
=== Založení města ===
Další listiny o Hirsperchu pochází jak ze stejného roku 1264, tak v listině jeho syna krále [[Václav II.|Václava
=== Další vývoj ===
Nejvíce rozvoji města napomohl císař [[Karel IV.]], od něhož dostaly Doksy významná městská privilegia (soudní pravomoc, týdenní trhy, práva várečné a mílové) a který v roce
[[Soubor:Doksy zámek nádvoří 5.jpg|vlevo|náhled|Zámek Doksy]]
Jeho syn [[Zikmund Lucemburský]] panství zastavil Janu [[Páni z Michalovic|z Michalovic]], který je s pomocí mj. [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]] začlenil do protihusitské enklávy. [[Husitství|Husité]] pak roku 1426 bezdězské panství včetně Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil [[Jan Smiřický|Jan Smiřický ze Smiřic]], ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.
V 15. a 16. století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění [[rybníkářství]], bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce 1531 jejich hráze protrhla velká povodeň. V období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl kraj popleněn vojsky a později [[Germanizace|dosídlen Němci]].
[[Soubor:Doksy radnice 2.jpg|vlevo|náhled|Radnice na nám. Republiky]]
Po roce 1553 dokeské panství získal Jan [[Vartenberkové|z Vartenberka]] a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar.<ref name="Pohlednice"/> V roce 1620, týden po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliána]]. Pak zde panoval rod [[Butlerové|Butlerů]].<ref name="HaZ"/> V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti [[Arnošt Josef z Valdštejna|Arnoštu Josefovi z Valdštejna]]. Rod [[Valdštejnové|Valdštejnů]] pak zámek vlastnil až do roku 1945.<ref name="Liberecký kraj35"/>
Na konci 18. století město vyhořelo a status města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura [[Textilní průmysl|textilního průmyslu]]. Také v Doksech si syn [[Břehyně|břehyňského]] mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu [[Kartounka|kartounku]] a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na dva tisíce. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem{{Který?}} dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo najednou pět set lidí.<ref name="Sborník"/>
Koncem 19. století se městečko orientovalo na turistický ruch.<ref name="Českolipsko26"/> Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.<ref name="Liberecký kraj35"/> Mezi roky 1938 a 1945 patřily německy mluvící Doksy do [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v rámci [[Říšská župa Sudety|Sudetské župy]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů (např. osada ''Heuthor'' – Brána<ref>Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.</ref>).
== Přírodní poměry ==
Ve správním území města existuje několik chráněných lokalit:
* [[Břehyně – Pecopala|Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala]]
* [[Swamp|Národní přírodní památka Swamp]]
* [[Jestřebské slatiny]], národní přírodní památka společně i na katastru sousední obce [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]]
* [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj]]
== Vývoj státní správy ==
Doksy byly v roce 1848 panstvím, jehož majitelem byl hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka.
Po [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|zrušení
Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Politický okres Dubá, kam Doksy i nadále patřily, se staly součástí Kraje Mladá Boleslav.
V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Doksy v
Při reformě provedené k 1.
==
Město se skládá z osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích:
* Doksy, [[Břehyně]] a [[Staré Splavy]] v katastrálním území ''Doksy u Máchova jezera''
* [[Kruh (Doksy)|Kruh]] v k.ú. ''Kruh v Podbezdězí''
* [[Obora (Doksy)|Obora]] v k.ú. ''Obora v Podbezdězí''
* [[Žďár (Doksy)|Žďár]] v k.ú. ''Žďár v Podbezdězí''
* [[Zbyny]] v k.ú. ''Zbyny''
* [[Exkláva|exklávou]], oddělenou jen úzkým pruhem k.ú. [[Houska (Blatce)|Houska]], je [[Vojetín (Doksy)|Vojetín]] v k.ú. ''Vojetín''
Od 1. května 1976 do 30. června 1990 k městu patřila i [[Skalka u Doks]].<ref name="prehled-obci"/>
== Doprava ==
[[Soubor:Doksy nádraží 1.jpg|náhled|Železniční stanice Doksy u [[Máchovo jezero|Máchova jezera]], vítěz soutěže o [[Nejkrásnější nádraží roku|nejkrásnější nádraží]] v roce 2017]]
Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z [[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] přes Doksy do [[Česká Lípa|České Lípy]]. [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|Trať 080]], jak je značena v jízdním řádu, je dnes v provozu v trase [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]] – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na [[Doksy (nádraží)|nádraží Doksy]] staví osobní vlaky z Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků [[Dálkové železniční linky v Česku|linky D23]], jezdící z [[Kolín]]a přes [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] a Českou Lípu až do [[Rumburk]]a.
Městem vede [[silnice I/38]] a [[Silnice II/270|silnice II/270]]. Nachází se v něm autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací. Doksy jsou součástí [[Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje|integrovaného dopravního systému Libereckého kraje]].
Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava.<ref>http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava</ref> V letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v provozu výletní vláček.<ref name="www.doksy.com"/>
== Společnost ==
[[Soubor:Kino Doksy.jpg|náhled|Kino v Doksech]]
Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.<ref name="Bezděz 1990B"/> Od roku 1960 je muzeem [[Památník Karla Hynka Máchy]], které organizuje i některé akce pro veřejnost.
V roce 2021 byly Doksy centrem [[Mistrovství světa v orientačním běhu 2021|Mistrovství světa v orientačním běhu]]. Přímo v Doksech se běžely sprintové štafety.<ref name="www.orientacnibeh.cz" />
Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší [[Larp|LARP]] bitva v ČR – Bitva Pěti Armád.
=== Fotbal ===
V roce 1923 byl založen fotbalový klub [[SK Doksy]]. Začátkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (v roce 1939) byl zrušen, po jejím skončení v roce 1945 se klub podařilo založit znovu. V letech 1951 až 1955 změnil několikrát název, roku 1951 na Sokol Doksy, roku 1952 na Sokol SKP Doksy, roku 1952 na Sokol STS Doksy a roku 1953 na Dynamo Doksy. V těchto letech hrál krajskou a oblastní pravidelnou soutěž.<ref name="Encyklopedie"/>
V současnosti patří místní klub k nejlepším ve své kategorii. Dokský A tým zakončil sezonu 2010/2011 v [[I. A třída Libereckého kraje|I. A třídě Libereckého kraje]] na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky.<ref name="IA. třída"/> V [[Přebor Libereckého kraje|krajském přeboru]] se v červnu 2012 umístil na 3. místě.
Fotbalový B tým zakončil sezonu 2010/2011 v [[Fotbalové III. třídy|III. třídě]] [[Okres Česká Lípa|okresu Česká Lípa]] na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky.<ref name="III. třída OP"/> O rok později tým z [[Jestřebí (okres Česká Lípa)|Jestřebí]], hrající jako B tým Doks, zvítězil ve [[Fotbalové II. třídy|II. třídě]] okresu a v sezóně 2012/2013 hrál v [[I. B třída Libereckého kraje|I. B třídě]].<ref name="OF"/>
== Pamětihodnosti ==
[[File:Doksy-muzeum2018.jpg|thumb|Památník Karla Hynka Máchy]]{{Viz též|Seznam kulturních památek v Doksech}}
Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.
* [[Máchovo jezero]]
* [[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie]] – postaven na místě původního dřevěného kostelíku roku 1638, barokně přestavěn.<ref>Hana Fabingerová: Krajem Karla Hynka Máchy</ref> Z hradní kaple na [[Bezděz (hrad)|Bezdězu]] sem byla přenesena kopie trůnící sochy [[Panna Maria Montserratská|Panny Marie Montserratské]], jedna ze tří, které v Evropě existují.
* Radnice z roku 1855 postavena [[Vincenc z Waldstein-Wartenbergu|Janem Vincentem z Valdštejna]] místo původně dřevěné budovy shořelé při požáru v roce 1750. Po dalším požáru v roce 1842 byla budova přestavěna do současné podoby. Hodiny na věži dodány roku 1863 dílnou hodinářského mistra Karla Janoty z Poděbrad.
* Barokní mariánské sousoší z roku 1685 se sochou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a čtyř světců – [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], [[Svatý Florián|Floriána]] a [[Antonín z Padovy|Antonína Paduánského]]. Sousoší i radnice se nacházejí na náměstí Republiky (dříve ''Marktplatz'').{{Sfn|Dulík (2009)|s=36}}
* [[Doksy (zámek)|Zámek Doksy]] – renesanční zámek z druhé půle 16. století je pod náměstím v anglickém parku, komentované prohlídky.
* [[Památník Karla Hynka Máchy]] – umístěn v nejstarším [[Roubená stavba|roubeném]] stavení ve městě, tzv. ''Hospitálku'', založeném v roce 1669 a dodnes zachovaném v původní podobě, expozice věnované básníkovi, rybářství a rybníkářství
* [[Kino Máj (Doksy)|Kino Máj]] – architektonicky významná stavba navržena [[Karel Hubáček|Karlem Hubáčkem]]
* Pomník Karla Hynka Máchy – odhalen před zdejší základní školou 29. května 1960
* Hraběcí čekárna na [[Doksy (nádraží)|vlakovém nádraží]]; pro Valdštejny, kteří měli zásluhu o zavedení železnice do Doks.
* [[Památný strom v Česku|Památná]] [[lípa malolistá]] u železničního přejezdu ke hřbitovu
* [[Hrobka Valdštejnů (Doksy)|Hřbitovní kaple (Valdštejnská kaple)]] z roku 1933 s přilehlými hroby [[Valdštejnové|Valdštejnů-Vartenberků]]
* Na místním hřbitově je hrob [[Antonín Bennewitz|Antonína Bennewitze]]<ref name="polak"/>
* [[Muzeum Čtyřlístek|Muzeum Čtyřlístku]] – otevřeno v roce 2011 v podkroví místní knihovny, dnes sídlící na [[Doksy (zámek)|zámku]], jde o expozici známé komiksové čtveřice [[Čtyřlístek (komiks)|Čtyřlístek]] z dílny [[Jaroslav Němeček|Jaroslava Němečka]]
* Naučná stezka [[Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku]] – navazuje na muzeum a využívá spojitosti Doks s komiksovými Třeskoprskami (Blaťák je komiksový název pro Máchovo jezero)
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|POL}} [[Bolków]], Polsko – od roku 2006
* {{Flagicon|GER}} [[Oybin]], Německo – od roku 2006
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="Liberecký kraj">{{Citace monografie
| příjmení = Podhorský
| jméno = Marek
| titul = Liberecký kraj
| vydavatel = freytag&berndt
| místo = Praha 7
| rok = 2002
| isbn = 80-7316-032-3
| kapitola = Českolipsko
| strany = 35
}}</ref>
<ref name="Českolipsko">{{Citace monografie
| titul = Českolipsko a Máchův kraj
| vydavatel = Česká turistika
| místo = Děčín
| rok = 2005
| isbn = 80-903410-9-8
| kapitola = Máchův kraj
| strany = 24
}}</ref>
<ref name="Doksy">{{Citace monografie
| příjmení = Mauserová
| jméno = Renata
| příjmení2 = Richtrmoc
| jméno2 = Vladimír
| titul = Doksy a Máchův kraj
| vydavatel = Kava-Pech
| místo = Dobřichovice
| rok = 2003
| kapitola = Dějiny – Založení města
| strany = 12
| isbn = 80-85853-604
| ref = Mauserová, Richtermoc (2003)
| typ refu = normální
| poznámka = Dále jen Mauserová, Richtermoc (2003)
}}</ref>
<ref name="Pohlednice">{{Citace monografie
| příjmení = Dulík
| jméno = Stanislav
| titul = Doksy a okolí
| vydavatel = Mgr Petr Prášil
| místo = Hostivice
| rok = 2009
| kapitola = Doksy
| strany = 19
| isbn = 978-80-86914-81-7
| ref = Dulík (2009)
| typ refu = normální
| poznámka = Dále jen Dulík (2009)
}}</ref>
<ref name="HaZ">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| příjmení2 = Kabíček
| jméno = Rudolf
| jméno2 = Jan
| titul = Hrady a zámky Libereckého kraje
| vydavatel = Krajské nakladatelství Liberec
| místo = Liberec
| rok = 1957
| strany = 82
| isbn =
}}</ref>
<ref name="Liberecký kraj35">Liberecký kraj – Českolipsko, s. 35</ref>
<ref name="Sborník">{{Citace monografie
| příjmení = Fišarová
| jméno = Gabriela
| titul = Sborník učitelských prací
| vydavatel = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| rok = 2004
| kapitola = Doksy a Máchovo jezero
| strany = 19
| isbn = 80-7308-074-5
}}</ref>
<ref name="Českolipsko26">Českolipsko, str. 26</ref>
<ref name="Sovadina1">{{Citace monografie
| příjmení = Sovadina
| jméno = Miloslav
| titul = Správní vývoj Českolipska
| vydavatel = Státní okresní archiv
| místo = Česká Lípa
| rok = 1998
| isbn = 80-238-3843-1
| kapitola = Vývoj správy na Českolipsku
| strany = 48
}}</ref>
<ref name="polak">{{Citace elektronického periodika
| autor = Michael Polák
| titul = Učil Suka a oblíbil si Doksy. Před 180 lety se narodil Antonín Bennewitz
| periodikum = Českolipský deník
| datum vydání = 2013-03-26
| datum přístupu = 2013-03-26
| url = http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/ucil-suka-a-oblibil-si-doksy-pred-180-lety-se-narodil-antonin-bennewitz-20130326.html
}}</ref>
<ref name="Bezděz 1990B">{{Citace periodika
| příjmení = Sykáčková
| jméno = Olga
| titul = Český muzejní spolek v České Lípě
| periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska
| rok = 1990
| strany = 42
| issn = 80-7065-071-20
}}</ref>
<ref name="www.orientacnibeh.cz">{{Citace elektronické monografie
| titul = MS 2021: Základní informace
| url = https://www.orientacnibeh.cz/novinky-sekce-ob/ms-2021-zakladni-informace
| datum přístupu = 12. 7. 2021
}}</ref>
<ref name="www.doksy.com">{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivovaná kopie
| url = http://www.doksy.com/svezte-se-vyletnim-vlackem.html
| datum přístupu = 2012-08-12
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110710143924/http://www.doksy.com/svezte-se-vyletnim-vlackem.html
| datum archivace = 2011-07-10
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Horák
| příjmení2 = Král
| jméno = Jindřich
| jméno2 = Lubomír
| titul = Encyklopedie našeho fotbalu
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 1997
| kapitola = Rejstřík československých klubů 1945–1992
| strany = 465
| isbn = 80-85983-22-2
}}</ref>
<ref name="IA. třída">{{Citace periodika
| autor = Radek Valenta
| titul = Krajské fotbaly
| periodikum = Českolipský deník
| rok = 2011
| měsíc = červen
| den = 20
| ročník = 18
| strany = 21
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="III. třída OP">{{Citace periodika
| autor = Radek Valenta
| titul = Konečná tabulka III.třídy 2010/2011
| periodikum = Českolipský deník
| rok = 2011
| měsíc = červen
| den = 22
| ročník = 18
| strany = 15
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="OF">{{Citace periodika
| titul = Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží
| periodikum = Českolipský deník
| rok = 2012
| měsíc = červen
Řádek 234 ⟶ 292:
| číslo = 20. června
| strany = 16
| issn = 1214-8462
}}</ref>
<ref name="prehled-obci">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf
| typ svazku = díl
| svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2019-12-27
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| strany = 510
| formát = PDF online
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* ''Lázně, místa léčební a sídla letní'', Praha 1904
* F. Hantschel: ''Führer durch die Sommerfrische Hirschberg und deren Umgebung'', B. Leipa
* B. Kinský: ''Bezděz – Doksy a Máchovo jezero s okolím'', Česká Lípa 1931
* R. Mauserová, V. Richtrmoc: ''Doksy a Máchův kraj'', Dobřichovice 2003
=== Související články ===
Řádek 273 ⟶ 319:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Doksy}}
* {{
* {{Wikislovník|heslo=Doksy}}
* {{Oficiální web}}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.facebook.com/mestodoksy Facebooková stránka města]
{{Části české obce}}
{{Okres Česká Lípa}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
[[Kategorie:Doksy| ]]
Řádek 287 ⟶ 335:
[[Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině]]
[[Kategorie:Máchův kraj]]
[[Kategorie:Geopark Ralsko]]
[[Kategorie:Podralsko]]
[[Kategorie:Obce v okrese Česká Lípa]]
[[Kategorie:Města v okrese Česká Lípa]]
[[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]]
[[Kategorie:Místní části Doks]]
|