Krystal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 66 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q43533) |
m editace uživatele 109.164.105.47 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Myšák značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 47 mezilehlých verzí od 32 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=druhu pevné látky|druhý=elektronické součástce|rozlišovač=elektronika}}
[[Soubor:Quartz oisan.jpg|
'''Krystal''' je [[pevná látka]], v níž jsou stavební prvky ([[atom]]y, [[molekula|molekuly]] nebo [[
| titul = The beginning of the end of order: Experiments prove Mermin-Wagner fluctuations
▲'''Krystal''' je [[pevná látka]], v níž jsou stavební prvky ([[atom]]y, [[molekula|molekuly]] nebo [[Ion|ionty]]) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké [[vzdálenost]]i (oproti atomárním měřítkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou [[jednotková buňka]], jejíž [[periodicita|periodické]] opakování ve [[3D|třech rozměrech]] tvoří [[krystalová mřížka|krystalovou mřížku]]. Krystaly jsou obecně [[anizotropie|anizotropní]].
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2017-03-30
| url = https://phys.org/news/2017-03-mermin-wagner-fluctuations.html
| datum_přístupu = 2021-10-15
| jazyk = anglicky
}}</ref> Krystaly jsou obecně [[anizotropie|anizotropní]].
[[Látka]] skládající se z krystalů se označuje jako '''krystalická'''.
Krystalickou látku lze převést na amorfní zahřátím a následným prudkým zchlazením. Amorfní látku převedeme na krystalickou dlouhodobým udržováním vysoké teploty.
== Nová definice ==
Objev [[kvazikrystal]]ů přivedl v r. [[1992]] [[Mezinárodní krystalografická unie|Mezinárodní krystalografickou unii]] ke změně [[definice]] krystalu. Namísto tradiční definice krystalu jako periodické struktury zní nová definice takto:▼
: ''Krystal je jakákoli pevná látka, jejíž difrakční diagram je bodový.''<ref>[http://reference.iucr.org/dictionary/Crystal Crystal]. ''Online dictionary of Crystallography'', International Union of Crystallography. Poslední změna 13. únor 2012 (anglicky)</ref><ref>Acta Crystallographica A48 (1992), s. 928. [http://journals.iucr.org/a/issues/1992/06/00/es0177/es0177.pdf Dostupné online]</ref>
Nová definice s sebou přináší i nové symetrie s lokálním dosahem, tzv. nekrystalografické symetrie.<ref>[http://reference.iucr.org/dictionary/Noncrystallographic_symmetry Noncrystallographic symmetry]. ''Online dictionary of Crystallography'', International Union of Crystallography. Poslední změna 18. květen 2009 (anglicky)</ref>
== Druhy krystalů ==
Podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat:
* '''[[monokrystal]]y''' - periodicita je zachovaná v celém [[objem]]u (až na [[krystalová porucha|krystalové poruchy]]). Příkladem je např. [[diamant]], [[křemen]] nebo [[Halit|kamenná sůl]].
* '''dvojčata''' - srostlé monokrystaly oddělené tzv. '''dvojčatnou rovinou'''.
* '''[[
▲Objev [[kvazikrystal]]ů přivedl v r. [[1992]] [[Mezinárodní krystalografická unie|Mezinárodní krystalografickou unii]] ke změně [[definice]] krystalu.
Existuje také takzvaný časový krystal.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Mihulka
| jméno1 = Stanislav
| titul = Vědci stvořili časové krystaly a zároveň novou formu hmoty
| periodikum = osel.cz
| datum_vydání = 2017-01-29
| url = https://www.osel.cz/9218-vedci-stvorili-casove-krystaly-a-zaroven-novou-formu-hmoty.html
}}</ref> Ten vykazuje periodicitu i v čase. Ten může existovat i klasicky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Classical time crystals could exist in nature, say physicists
| periodikum = physicsworld.com
| datum_vydání = 2020-02-11
| url = https://physicsworld.com/a/classical-time-crystals-could-exist-in-nature-say-physicists/
| datum_přístupu = 2021-10-15
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Yao
| jméno1 = Norman Y.
| příjmení2 = Nayak
| jméno2 = Chetan
| příjmení3 = Balents
| jméno3 = Leon
| příjmení4 = Zaletel
| jméno4 = Michael P.
| titul = Classical discrete time crystals
| periodikum = Nature Physics
| ročník = 16
| číslo = 4
| datum_vydání = 2020-04
| strany = 438–447
| url = https://www.nature.com/articles/s41567-019-0782-3.epdf
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41567-019-0782-3
}}</ref>
== Ideální krystal ==
Ideální krystal je teoreticky důležitá představa útvaru, jehož [[krystalická struktura|struktura]] je zcela pravidelná, bez [[krystalová porucha|poruch]], a rozprostírá se ve všech směrech nekonečně daleko.
Skutečné krystaly se liší konečnými rozměry (i když oproti rozměru jednotkové buňky mohou být ohromné), přítomností poruch (přítomnost některých defektů je za konečných teplot podle základních zákonů [[termodynamika|termodynamiky]] nevyhnutelná), a také tím, že geometrická představa buňky a mříže udává pouze střední polohu atomů.
Řádek 23 ⟶ 68:
== Krystalové soustavy ==
{{
Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti
* trojklonná (triklinická) - Nesvírají [[pravý úhel]] a nejsou stejně dlouhé.
* jednoklonná (monoklinická) -
* kosočtverečná (ortorombická) - osy svírají pravý úhel a nejsou stejně dlouhé.
* čtverečná (tetragonální) - osy svírají pravý úhel, dvě z nich jsou stejně dlouhé.
* šesterečná (hexagonální) - tři osy v jedné rovině jsou stejně dlouhé a svírají
* klencová (trigonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90° a jsou stejně dlouhé ("sešláplá krabice")
* krychlová (kubická) - osy svírají pravý úhel a jsou stejně dlouhé.
== Krystalová vazba ==
{{Viz též|Krystalická struktura}}
Podle způsobu, jakým jsou v krystalu vázány jednotlivé [[atom]]y (hovoří se o '''krystalové vazbě'''), se rozlišují následující typy krystalů
* '''[[iontová vazba|iontové]] (heteropolární) krystaly''' - Jedná se např. o [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] [[elektropozitivita|elektropozitivních]] [[chemický prvek|prvků]] ([[
* '''[[kovalentní vazba|kovalentní]] (homopolární) krystaly''' - Vazbu tvoří atomy s velmi podobnou elektronegativitou, které sdílejí pár valenčních elektronů. U organických látek nebo v čistoprvkových molekulách.
* '''[[Kovová vazba|kovové]] krystaly''' - Kovové krystaly tvoří [[
* '''[[Molekula|molekulární
== Eulerova rovnice pro monokrystal ==
Počet ploch a vrcholů musí odpovídat počtu hran + 2
: <math>P + V = H + 2</math>
== Zajímavost ==
* Nejstaršími známými krystaly ze Země jsou 4,4 miliardy staré krystaly [[zirkon]]u z [[Jack Hills]] v západní [[Austrálie]].<ref>[http://www.geologypage.com/2017/01/20-things-didnt-know-crystals.html#ixzz4VIK8Sq40 20 Things You Didn’t Know About Crystals], geologypage.com</ref>
== Reference ==
<references />
== Související články ==
* [[Pevná látka]]
* [[Amorfní látka]]
* [[Kapalný krystal]]
* [[Kvazikrystal]]
* [[Krystalografie]]
* [[Krystalka]]
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=krystal}}
{{
{{Portály|Chemie}}
[[Kategorie:Krystalografie]]
| |||