Krystal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Krystalová vazba: fixlink |
m editace uživatele 109.164.105.47 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Myšák značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=druhu pevné látky|druhý=elektronické součástce|rozlišovač=elektronika}}
[[Soubor:Quartz oisan.jpg|náhled|Krystaly [[křemen]]e]]
'''Krystal''' je [[pevná látka]], v níž jsou stavební prvky ([[atom]]y, [[molekula|molekuly]] nebo [[ion]]ty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké [[vzdálenost]]i (oproti atomárním měřítkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou [[Elementární buňka|jednotková buňka]], jejíž periodické opakování ve [[3D|třech rozměrech]] tvoří [[krystalová mřížka|krystalovou mřížku]]. V jednorozměrných či dvourozměrných strukturách (jako atomové řetězce či membrány) není při větších rozměrech periodické uspořádání stabilní ([[Merminova-Wagnerova věta]]).<ref>
| titul = The beginning of the end of order: Experiments prove Mermin-Wagner fluctuations | periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2017-03-30
| url = https://phys.org/news/2017-03-mermin-wagner-fluctuations.html
| datum_přístupu = 2021-10-15
| jazyk = anglicky
}}</ref> Krystaly jsou obecně [[anizotropie|anizotropní]].
[[Látka]] skládající se z krystalů se označuje jako '''krystalická'''.
Řádek 15 ⟶ 22:
== Druhy krystalů ==
Podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat:
* '''[[monokrystal]]y''' - periodicita je zachovaná v celém [[objem]]u (až na [[krystalová porucha|krystalové poruchy]]). Příkladem je např. [[diamant]], [[křemen]] nebo [[Halit|kamenná sůl]].
* '''dvojčata''' - srostlé monokrystaly oddělené tzv. '''dvojčatnou rovinou'''.
* '''[[polykrystal]]y''' - složené z mnoha [[zrno|zrn]] neboli [[krystalit]]ů. Uvnitř těchto zrn jsou částice uspořádány pravidelně, avšak vzájemná poloha těchto zrn je náhodná a nepravidelná, takže se látka navenek jeví jako [[izotropie|izotropní]]. Mezi polykrystaly patří většina krystalických látek, např. [[kovy]].
Existuje také takzvaný časový krystal.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Mihulka
| jméno1 = Stanislav
| titul = Vědci stvořili časové krystaly a zároveň novou formu hmoty
| periodikum = osel.cz
| datum_vydání = 2017-01-29
| url = https://www.osel.cz/9218-vedci-stvorili-casove-krystaly-a-zaroven-novou-formu-hmoty.html
}}</ref> Ten vykazuje periodicitu i v čase. Ten může existovat i klasicky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Classical time crystals could exist in nature, say physicists
| periodikum = physicsworld.com
| datum_vydání = 2020-02-11
| url = https://physicsworld.com/a/classical-time-crystals-could-exist-in-nature-say-physicists/
| datum_přístupu = 2021-10-15
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Yao
| jméno1 = Norman Y.
| příjmení2 = Nayak
| jméno2 = Chetan
| příjmení3 = Balents
| jméno3 = Leon
| příjmení4 = Zaletel
| jméno4 = Michael P.
| titul = Classical discrete time crystals
| periodikum = Nature Physics
| ročník = 16
| číslo = 4
| datum_vydání = 2020-04
| strany = 438–447
| url = https://www.nature.com/articles/s41567-019-0782-3.epdf
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41567-019-0782-3
}}</ref>
== Ideální krystal ==
Ideální krystal je teoreticky důležitá představa útvaru, jehož [[krystalická struktura|struktura]] je zcela pravidelná, bez [[krystalová porucha|poruch]], a rozprostírá se ve všech směrech nekonečně daleko.
Skutečné krystaly se liší konečnými rozměry (i když oproti rozměru jednotkové buňky mohou být ohromné), přítomností poruch (přítomnost některých defektů je za konečných teplot podle základních zákonů [[termodynamika|termodynamiky]] nevyhnutelná), a také tím, že geometrická představa buňky a mříže udává pouze střední polohu atomů.
Řádek 28 ⟶ 69:
== Krystalové soustavy ==
{{Viz též|Krystalografická soustava}}
Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti
* trojklonná (triklinická) - Nesvírají [[pravý úhel]] a nejsou stejně dlouhé.
* jednoklonná (monoklinická) - jedna osa je kolmá na ostatní, nejsou stejně dlouhé.
Řádek 62 ⟶ 103:
* [[Kvazikrystal]]
* [[Krystalografie]]
* [[Krystalka]]
== Externí odkazy ==
Řádek 67 ⟶ 109:
* {{Wikislovník|heslo=krystal}}
{{Portály|Chemie}}▼
{{Autoritní data}}
▲{{Portály|Chemie}}
[[Kategorie:Krystalografie]]
| |||