Šalomounův chrám: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Forzadifuoco (diskuse | příspěvky)
m interpunkce
verze 23319500 uživatele 78.80.104.117 (diskuse) zrušena, odstranění obsahu
značka: vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
[[Soubor:Jerusalem Ugglan 1.jpg|thumbnáhled|Náčrt představy Šalomounova chrámu]]
'''Šalomounův chrám''' ({{vjazyce|he}}: {{Cizojazyčněvjazyce2|he|בית המקדש}}, ''Bejt ha-mikdaš''), známý také jako '''První chrám''', je podle [[Biblebible]] prvním [[Jeruzalémský chrám|židovským chrámem]] v [[Jeruzalém]]ě a jediným místem [[Oběť|obětí]] centralizovaného kultu. Podle židovské tradice byl první chrám zbudován králem [[Šalomoun]]em (970–931 př. n. l.) na [[Chrámová hora|Chrámové hoře]]. Zničení chrámu [[Novobabylonská říše|Babyloňany]] v roce [[587 př. n. l.|587]]/[[586 př. n. l.]] je významnou událostí ve [[Starověké dějiny Židů|starověkých dějinách Židů]] i v [[judaismus|judaismu]].
 
Tradici o jediném židovském chrámu, který se nacházel na Chrámové hoře, zpochybňují [[Archeologie|archeologické]] průzkumy.<ref>{{Citace elektronického periodika
Dostavěn byl v 10. století př. n. l. a stál na pahorku Chrámové hory téměř 400 let. Roku [[586 př. n. l.]] byl vypálen vojskem [[Babylonie|babylonského]] krále [[Nebukadnesar II.|Nebukadnezara II.]] při dobytí Jeruzaléma, po kterém následovalo [[babylonské zajetí]]. Nemáme o něm žádná přímá archeologická svědectví kvůli přestavbám, které na tomto místě proběhly. Prosévání půdy z Chrámové hory přineslo jen nepřímá svědectví, mezi nimi razítko jedné kněžské rodiny, o níž je zmínka v [[Kniha Jeremjáš|knize proroka Jeremjáše]].
| příjmení = Malá
| jméno = Mirka
| titul = Starověký chrám, nalezený v Izraeli, přepisuje historii
| periodikum = Věda&Vesmír
| vydavatel = inStory.cz
| url = https://veda.instory.cz/objevy/1042-staroveky-chram-nalezeny-v-izraeli-prepisuje-historii.html
| datum vydání = 2020-02-24
| datum přístupu = 2022-04-27
}}</ref>
 
== Historie ==
Král [[David (biblická postava)|David]] učinil Jeruzalém centrem [[Starověké dějiny Židů#Monarchie|izraelského království]] a přenesl do něj Boží Archu úmluvy ([[2. kniha Samuelova|2 Sam]] 6,1). Šalomoun pak vybudoval Chrám jako „dům Božího přebývání“ a jako symbol připoutání lidu k Davidovu rodu. Stavba celého objektu trvala pravděpodobně celých 16 let (4.–20. rok Šalomounovy vlády, tj. přibližně 966-950). Šalomoun od lidu vybíral pro účel stavby vysoké daně a při stavbě mu byli nápomocni [[Týros|tyrští]] stavitelé.
Postaven byl v 10. století př. n. l. na pahorku zvaném Moria a sloužil 4 století. Roku [[586 př. n. l.]] byl vypálen vojskem [[Babylonie|babylonského]] krále [[Nebukadnesar II.|Nebukadnezara II.]] při dobytí Jeruzaléma, po kterém následovalo [[babylonské zajetí]].
 
Král [[David (biblická postava)|David]] učinil Jeruzalém centrem [[Starověké dějiny Židů#Monarchie|izraelského království]] a přenesl do něj Boží Archu úmluvy ([[2.Archa kniha Samuelovaúmluvy|2Archu Samúmluvy]].<ref>{{Citace bible|2S|6,|1).}}</ref> Šalomoun pak vybudoval Chrámchrám jako „dům Božího přebývání“ a jako symbol připoutání lidu k Davidovu rodu. Stavba celého objektu trvala pravděpodobně celých 167 let (4.–20–11. rok Šalomounovy vlády, tj. přibližně 966-950966–959). Šalomoun od lidu vybíral pro účel stavby vysoké daně a při stavbě mu byli nápomocni [[Týros|tyrští]] stavitelé.
Svatyně měla 3 základní části:
 
* Předsíň – vchod do svatyně;
[[Chronologie]] renesančního židovského kronikáře [[David Gans|Davida Ganse]] předpokládá jako datum začátku stavby Šalomounova chrámu rok 2928 od [[Datace stvoření|stvoření světa]], což odpovídá roku 834–833 před [[Náš letopočet|naším letopočtem]]. Jako datum úplného zničení tohoto prvního chrámu pak uvádí rok 3338 od stvoření světa, což odpovídá roku 424–423 před naším letopočtem. Rozdíl mezi uvedeným datem zboření a počátkem stavby činí 410 let, přičemž o této délce trvání prvního chrámu jsou zmínky v [[Talmud]]u.<ref>{{Citace monografie|jméno=David|příjmení=Gans|odkaz na autora=David Gans|titul=Ratolest Davidova|místo=Praha|rok=2016|vydavatel=Academia|isbn=978-80-200-2535-7|stránky=60, 71, 91}}</ref>
* Svatyně – místo, kde se odehrávala bohoslužba (stál zde oltář a menora);
 
* Velesvatyně – tam byla umístěna [[Archa úmluvy]].
== Popis ==
Bible obsahuje poměrně podrobný popis chrámu v [[1. kniha královská|První knize královské]].<ref>{{Citace bible|1Kr|6|1||38}} {{Citace bible|1Kr|7|13||51}}</ref> Kolem svatyně bylo nádvoří ohraničené ochozem. Na nádvoří se nacházelo veliké liturgické zdobené bronzové umyvadlo, které se nazývalo ''moře''. Před vchodem do chrámu byly dva bronzové sloupy pojmenované [[Jachín a Boáz]].
 
Svatyně měla 3tři základní části:
* Předsíňpředsíň – vchod do svatyně;
* Svatyněsvatyně – místo, kde se odehrávala bohoslužba (stál zde [[oltář]] a [[menora]]);
* Velesvatyněvelesvatyně – tam byla umístěna [[Archa úmluvy]].
 
Základ chrámu byl z kamene, strop a vnitřní obložení z [[cedr]]ového dřeva. Interiér byl bohatě vyzdoben za použití bronzu, cedru a [[zlacení]] a s použitím motivů [[lilie]], [[Granátové jablko|granátového jablka]], [[cherub]]ů, lvů, býků apod. Chrám byl také vybaven množstvím bronzových [[Liturgie|liturgických]] předmětů.
 
== Archeologické nálezy ==
DostavěnO byl v 10. století př. n. l. a stálchrámu na pahorku Chrámové horyhoře téměř 400 let. Roku [[586 př. n. l.]] byl vypálen vojskem [[Babylonie|babylonského]] krále [[Nebukadnesar II.|Nebukadnezara II.]] při dobytí Jeruzaléma, po kterém následovalo [[babylonské zajetí]]. Nemáme o němnejsou žádná přímá archeologická svědectví kvůli přestavbám, které na tomto místě proběhly. Prosévání půdy z Chrámové hory přineslo jen nepřímá svědectví, mezi nimi razítko jedné kněžské rodiny, o níž je zmínka v [[Kniha Jeremjáš|knize proroka Jeremjáše]].
 
[[Soubor:Tel Motza Temple.png|náhled|vlevo|Pozůstatky chrámu v Tel Moca]]
Nové podněty přinesl archeologický nález učiněný v letech 2012–2013 při stavebních úpravách [[Dálnice 1 (Izrael)|Dálnice 1]] v lokalitě [[Tel Moca]] ve čtvrti [[Moca]] na západě Jeruzaléma. Na průzkumu nálezu v roce 2019 se podílela česká výprava za vedení biblického archeologa Filipa Čapka. Jedná se o chrám typu [[megaron]] z doby Šalamounova chrámu a základní architektonickou [[Půdorys|dispozicí]] odpovídá jeho popisu. Podle Čapka se jedná o jeden z řady židovských chrámů, kde se mísilo více kultů. Biblický obraz jediného chrámu a jediného kultu byl pak spíše než historická realita cíl, ke kterému směřovaly mj. [[Chizkijáš]]ova a [[Josiášova reforma|Jóšijášova reforma]]. Izraelská Čapkova spolupracovnice Šua Kisilevičová vyslovila i hypotézu, že se jedná přímo o Šalomounův chrám. Předběžné závěry budou předmětem dalšího bádání.<ref>[https://web.etf.cuni.cz/ETFN-449-version1-capek___moca___forum_2019.pdf Chrám plný otázek: Tel Moca] – rozhovor s archeologem Filipem Čapkem na stránkách ETF UK</ref><ref>[http://www.oheladom.cz/2019/puvodni-rozhovory/s-filipem-capkem-o-archeologii-v-izraeli/ S Filipem Čapkem o archeologii v Izraeli] – na stránkách hebraistky Terezie Dubinové</ref>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* SEGERT, Stanislav. ''Starověké dějiny židů''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. {{ISBN|80-205-0304-8}}.
{{Commonscat|Temple of Solomon}}
* SEGERTSCHÄFER, StanislavPeter. ''Starověké dějinyDějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství SvobodaVyšehrad, 19952003. {{ISBN |80-2057021-0304633-86}}.
* SCHÄFERČEJKA, PeterMarek. ''DějinyJudaismus, židůpolitika va anticeStát od Alexandra Velikého po arabskou nadvláduIzrael''. 1. vyd. PrahaBrno: VyšehradMasarykova univerzita, 20032002. {{ISBN |80-7021210-6333007-60}}.
* ČEJKA, Marek. ''Judaismus, politika a Stát Izrael''. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-3007-0.
 
=== Související články ===
* [[Jeruzalémský chrám]]
* [[Druhý chrám]]
{{Pahýl}}
 
=== Externí odkazy ===
{{Portály|Hebraistika}}
* {{Commonscat|Temple of Solomon}}
 
{{Pahýl}}
{{Šalomoun}}{{Autoritní data}}
{{Portály|Bible|Hebraistika|Starověk}}
 
[[Kategorie:Judaismus]]
[[Kategorie:StavbyNáboženské a církevní stavby v Jeruzalémě]]
[[Kategorie:Chrámová hora]]
[[Kategorie:Zaniklé stavby v Izraeli]]