Tolštejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo |
m ibox clean |
||
| (Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2:
{{Možná hledáte|osadu [[Rozhled]], část obce Jiřetín pod Jedlovou}}
{{Infobox - budova
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Tolštejn | position = bottom | lat = 50.8569444 | lon = 14.5816667 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| investor = [[Vartenberkové]]
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| architekt =
| výstavba = polovina [[13. století]]
}}
{{Infobox - hora
| seznamy = [[Seznam vrcholů v Lužických horách|Hory a kopce Lužických hor]]
| poznámka k výšce = <ref>{{Citace elektronické monografie | url= https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=a82d30431c144e609a2e9a40a5662e23_666 | titul= Základní mapa ČR 1 : 10 000 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | datum přístupu=2022-02-01}}</ref>
| světadíl = [[Evropa]]
| pohoří = [[Lužické hory]] / [[Lužický hřbet]] / [[Jedlovský hřbet]] / [[Tolštejnský hřbet]]
| zeměpisná šířka = vypnuto
| hornina = [[znělec]]
| povodí = [[Lužická Nisa]]
| prominence = 58 m ↓ sedlo s [[Jedlová|Jedlovou]]
| izolace = 1,1 km → Jedlová
}}
'''Hrad Tolštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Tollenstein''}}, dříve ''Dohlenstein'' znamenající „Kavčí skála“) je zřícenina [[středověk]]ého [[hrad]]u na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]] na jihu [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] v severních Čechách. Nachází se přibližně 7 km jihozápadně od města [[Varnsdorf]] a 2 km jižně od centra obce [[Jiřetín pod Jedlovou]] v [[okres Děčín|okrese Děčín]], na jejímž katastrálním území leží.
[[Gotická architektura|Gotický]] hrad byl postaven začátkem
V
== Popis hradu ==
=== Dolní hrad ===
[[Soubor:Tolštejn - Brantl.jpg|náhled|vlevo|Nedatovaná rytina z 1. poloviny 19. století podle předlohy [[František Alexandr Heber|F. A. Hebera]] zachycuje zříceninu hradu Tolštejna od severu]]
Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové [[
| příjmení =
| jméno =
Řádek 65 ⟶ 54:
| strany =
| isbn = 80-7075-640-3
}}</ref> na jejichž úpatí se táhne věnec zdí a věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se vine po jižním úpatí skal a potom zatáčí k východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s přesností určit. Šlo o čtverhranné stavení s dvěma vraty a průjezdem. Nad předními vraty byl [[Znak (heraldika)|erb]] [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]], který je od roku
| příjmení = Moschkau
| jméno = Alfred
Řádek 75 ⟶ 64:
| isbn = 80-903128-1-0
| strany = 10
}}</ref> První větší poškození utrpěla brána od [[Švédsko|švédských]] vojsk v roce
Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až 20 metrů. Součástí věže byla [[kuchyně]] se dvěma komorami, [[pivnice]] a [[sklep]]. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena [[padací most|padacím mostem]], i když se nenašly žádné stopy po [[vodní příkop|vodním příkopu]]. Měla nejspíše průjezd lomeným obloukem<ref name="mosch9">Moschkau, str. 9.</ref> a její součástí byla i branka pro pěší.
Řádek 81 ⟶ 70:
[[Soubor:Sedláček Tolštejn mapa.jpg|náhled|upright 1.5|Půdorys zřícenin hradu Tolštejna podle Augusta Sedláčka]]
Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
Řádek 97 ⟶ 86:
Od stavení vede zeď až k věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V jejím přízemí byla [[hladomorna]], při vykopávkách se zde našly [[Lidská kostra|kosterní]] pozůstatky. Věž s hladomornou neměla v přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5 metrů nad zemí a přicházelo se k němu z vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak svědčí známky okna ve výši hradby.<ref name="sedl116"/>
Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z nádržky, do které se sváděla [[Povrchová voda|dešťová voda]]. Nádržka je však již dávno zasypána. V
| příjmení = Štika
| jméno = Jan
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Otazníky kolem zásobování Tolštejna vodou. vyhodnocení nových informací, popis a návaznost novějších objevů
| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska
| odkaz na periodikum =
| rok = 2001
| měsíc =
| ročník = XI
| číslo = 3
| strany = 42 až 57
| url =
| issn = 1212-6918
}}</ref>
Řádek 125 ⟶ 114:
| isbn = 80-86737-23-3
| strany = 30
}}</ref> Zbytky zdí byly patrné ještě v 50. letech 20. století a je zde výrazná spáleništní vrstva. Ke
=== Stavební vývoj ===
Přesné datování vzniku hradu je složité a v současnosti již prakticky neproveditelné, jelikož chybí písemné prameny a ani archeologické průzkumy kvůli skalnímu podloží nepřinesly jasné závěry. Jádro původního [[Vartenberkové|vartenberského]] hradu bylo postaveno na obou znělcových skaliscích. Jeho konstrukce byla z velké části ze dřeva, které do současnosti nevydrželo. Z doby počátků Tolštejna se nezachovalo skoro nic vyjma zdiva ve skalních rozsedlinách, které lze datovat do 14. století. Dodnes se dochovaly ještě zbytky zdiva, obklopující nejvyšší části hradu. Naznačují úsek hradby, která mohla být ohrazením [[předhradí]]. Existují domněnky, že byl založen již ve 13. století, ale proti tomu mluví fakt, že v listinách o směně [[Žitava|Žitavska]] z roku
| příjmení = Smetana
| jméno = Jan
Řádek 143 ⟶ 132:
[[Soubor:Tolštejn Vartenberk.JPG|náhled|vlevo|Zbytky původního vartenberského hradu nad budovou dnešní restaurace]]
V
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
Řádek 156 ⟶ 145:
}}</ref> Donutily je k tomu zkušenosti z obležení vojsky [[Lužické Šestiměstí|Lužického Šestiměstí]]. Postavili 6 metrů silnou a 15 metrů vysokou [[štítová zeď|štítovou zeď]], která jim umožňovala aktivní obranyschopnost. V 15. století byla vystavěna také budova napojená na štítovou zeď v místě, kde stála brána hradu.
I přes toto opevnění byl hrad po ostřelování z [[dělo|děl]] roku
značně poškozen, a proto musely být v 16. století hradby postaveny znovu. Hradby vedly od štítové zdi ukončené [[Bašta|baštou]] v nároží, které ze severní strany obklopily hrad. Na severu vznikla polygonální bašta, jejíž zdi byly široké 3,8 metru a umožňovaly postavit děla. Autorem této přestavby byl údajně [[Wendel Rosskopf]], žák slavného [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmtolsc
| titul= Lužické hory, zajímavá místa, Tolštejn
Řádek 163 ⟶ 152:
}}</ref> Bližší podobu původního hradu nelze zjistit bez [[archeologie|archeologického]] průzkumu.<ref name="durd" />
V [[renesance|renesanci]] proběhly již jen malé úpravy hradu. Byla postavena příčná zeď, kterou byla uzavřena [[hladomorna]]. Tehdy se stavělo i v dnes již neexistujících obytných budovách. V roce
== Historie ==
Řádek 185 ⟶ 174:
Tolštejn, německy ''Tollenstein'' nebo dříve ''Dohlenstein'', česky ''Kavčí skála'', má jméno po skále, na které byl založen, nebo mu jméno Tolštejn bylo dáno po jeho založení. Jeho nejstaršími majiteli byli Vartenberkové.
První písemná zmínka o hradu je z roku
| příjmení = Heber
| jméno = František Alexandr
| odkaz na autora = František Alexandr Heber
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 2006
| titul = České hrady, zámky a tvrze
Řádek 200 ⟶ 189:
}}</ref> od žitavského městského písaře Jana z Gubenu. Jako majitel se uvádí nedoložený Bohuslav z Vartenberka, který údajně byl v té době s králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] na křížové výpravě na [[Litva|Litvě]]. Záznam hovoří o dobytí a zničení hradu vojsky Šestiměstí z důvodu velkého lupičství a škod, které působil lužickým městům [[purkrabí]] hradu.<ref name="smet21"/>
Prvním doloženým vlastníkem hradu je [[Vaněk z Vartenberka]], který
[[Soubor:Hradní palác na Tolštejně.jpg|náhled|vlevo|Zbytky hradního paláce na Tolštejně]]
Ke konci 14. století vlastnila Tolštejn větev Vartenberků, vlastníci původního rodového sídla ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]]. Byli to vnukové Vaňka z Vartenberka. Jeden z nich, Václav, měl i přídavek „řečený z Tolštejna“. Nejpozději po jeho smrti před květnem 1404 hrad koupil další mocný severočeský [[šlechta|šlechtický]] rod Berkové.
=== Berkové ===
{{Viz též|Berkové z Dubé}}
Hrad koupil Hynek Berka z Dubé, který je v roce 1404<ref name="mosch20">Moschkau, str. 20.</ref>
připomínán jako patron kostela, další zmínka o něm je z roku
[[Soubor:Hranolová bašta na Tolštejně.JPG|náhled|Hranolová bašta na Tolštejně]]
Jan Berka z Dubé sympatizoval s myšlenkami mistra [[Jan Hus|Jana Husa]], za něhož se v roce
V roce 1423 husité na hrad nezaútočili, zastavili se u [[Česká Kamenice|České Kamenice]]. V následujícím roce vypukla na hranicích drobná válka. Posádka z hradu Tolštejna loupila ve vesnicích na Žitavsku. Když však roku 1425 moc husitů v okolí Tolštejna opět stoupala, Jan se s nimi spojil nebo jen přátelil.<ref name="sedl117">Sedláček, str. 117.</ref>
Když husité v roce 1425 zajali [[budyšín]]ského hejtmana Mikuláše z Ponikau, vsadili jej na Tolštejně do vězení.<ref name="vlast72">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| rok = 2008
| titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost
Řádek 227 ⟶ 216:
}}</ref>
V roce
Jan Berka z Dubé zemřel v roce 1426 bez potomků. Dědictví se ujali jeho bratři, s nimiž Lužičané v roce
[[Soubor:Pohled na prostor bývalé brány na Tolštejně.JPG|náhled|vlevo|Pohled na prostor bývalé brány na Tolštejně]]
Vildštejn a Tolštejn pak byli v držení bratrů Beneše, Hynka a Albrechta Berků, kteří měli dlouhé spory s Lužičany a Sasy. V bojích s Lužičany byl Beneš Berka kolem roku
Mnozí sousedé hradu Tolštejna se přidávali k tvořící se [[Poděbradská jednota|Poděbradské jednotě]]. Albrecht Berka se dal pod ochranu saských knížat. Poddal se jim v roce 1446 s Tolštejnem a Vildštejnem jako [[manská soustava|man]] do doby, kdy bude v Čechách jmenován korunovaný král nebo nejdéle na dobu 20 let. Byl však obklopen saským územím na skoro všech stranách. Když byl proto žádán, aby Vildštejn prodal knížeti Bedřichu Saskému, rád tak učinil a na oplátku dostal Šluknovské panství.<ref name="sedl118"/>
Když přijel král [[Ladislav Pohrobek]] do Čech, byly vyhledávány odúmrti od roku 1439, které měly spadnout na krále. Albrecht Berka si vyprosil v roce
[[Soubor:Zbytky budov u brany na hradě Tolštejn.JPG|náhled|Zbytky budov u brány na hradě Tolštejn]]
Řádek 244 ⟶ 233:
[[Soubor:Zbytky hradeb na Tolštejně.jpg|náhled|vlevo|Zbytky štítové zdi na hradě Tolštejn]]
Jan z Vartenberka zemřel v roce 1464, měl syny Jindřicha a Zikmunda, kterým král darování učiněné jejich otci obnovil. Tolštejn se při dělení dostal do vlastnictví Kryštofa z Vartenberka, který již nebydlel na Tolštejně, ten byl obydlím jeho hejtmanovi, Kryštofovi Romberkovi z Hermstorfu. Když se potom papež ujal [[Jednota zelenohorská|Zelenohorské jednoty]] proti Jiřímu z Poděbrad a vyhlásil na krále [[Interdikt|klatbu]], na stranu papeže se postavila i [[Lužice]], ale Kryštof z Vartenberka králi Jiřímu zachoval věrnost. Tehdy se zdálo papežskému legátovi, že možná pomůže Albrechtovi Berkovi k tomu, aby znovu nabyl Tolštejn, a nařídil duchovním úřadům v Lužici, aby držitele Tolštejna a jejich služebníky klatbou k vydání Tolštejna donutili. Papežská klatba byla na ně a celé tolštejnské panství vyhlášena v roce
Romberk potom vpadl se spojenci do [[Lužice]], loupil zde a s kořistí se vracel k Tolštejnu. U [[Breiteberg]]u poblíž [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] v dnešním Sasku na ně 14. listopadu 1467 Lužičané vypadli ze zálohy, asi 150 lidí pobili a ostatní zahnali na útěk.<ref name="heber433">Heber, str. 433.</ref> Mezi tím se papežský legát nepřestal starat o Albrechta Berku a nabádal Lužičany, aby vytáhli k Tolštejnu; k tomu však došlo až po druhé výzvě v roce 1469. Protože Lužičanům šlo nejvíce o to, aby vysvobodili králem obléhané hrady, poslali nejprve oddíl k [[Návarov (hrad)|Navarovu]], ten se však bez úspěchu vrátil zpět do Lužice. Teprve potom vytáhli k Tolštejnu, který 3 až 4 dny obléhali. Dne 6. září vpadlo královské vojsko do Žitavska a donutilo lužické vojsko se vrátit domů. Za těchto potyček bylo poničeno mnoho vesnic v okolí a za své vzalo i sklářství o okolí Tolštejna, hlavně ves Glasendorf s jedlovskou sklárnou.
Kryštof z Vartenberka se stálými válkami a nákladným cestováním zadlužil, a prodal proto Tolštejn a Šluknov dne 3. prosince
| příjmení = Gabriel
| jméno = František
Řádek 289 ⟶ 278:
=== Mehl ze Střelic ===
[[Jiří Mehl ze Střelic|Dr. Jiří Mehl ze Střelic]] svým městům Rumburku a Jiřetínu zjednal městská práva a
Po několika letech, v roce 1619, se již uvádí jako zámek, nejspíše kvůli kupní ceně. Jako pustý byl vždy prodáván k rumburskému panství. Hrad tehdy nebyl obýván, nebyl však ani pobořen.
Řádek 295 ⟶ 284:
=== Zničení hradu ===
[[Soubor:Druhá bašta na Tolštejně.JPG|náhled|vlevo|Druhá bašta na Tolštejně, kde byla v 19. století první hradní restaurace]]
V roce
=== Doba od zničení hradu do počátků turistiky ===
Řádek 318 ⟶ 307:
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| isbn =
| strany = 86, 128
}}</ref>
Řádek 329 ⟶ 318:
| vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf
| místo = Varnsdorf
| isbn =
| strany = 20 až 37
}}</ref>
Řádek 348 ⟶ 337:
== Turistika ==
[[Soubor:Restaurece na Tolštejně.JPG|náhled|vlevo|Budova restaurace na hradě Tolštejn]]
{| class="wikitable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"
|+ Návštěvnost hradu<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017
| url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2017.pdf
| datum přístupu = 2022-09-04
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| formát = PDF online
| strany = 25
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2016-2018
| url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2018.pdf
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| datum přístupu = 2022-08-27
| formát = PDF online
| strany = 25
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Návštěvnost v krajích v roce 2021
| url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2022/06/Navstevnost_pamatek_2021.pdf
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| datum přístupu = 2022-08-27
| formát = PDF online
| strany = 14
| poznámka = včetně 2019 a 2020
}}</ref>
|-
! Rok !! Počet návštěvníků
|-
| 2015 || 21 925
|-
| 2016 || 18 642
|-
| 2017 || 24 160
|-
|2018
|27 384
|-
|2019
|24 697
|-
|2020
|19 356
|-
|2021
|25 845
|}
V roce 1865 využil jiřetínský obchodník Johann Josef Münzberg přitažlivosti hradní zříceniny, zřídil zde jednoduché občerstvení a příští rok, se svolením knížete Jana z Lichtenštejna, vystavěl hostinec ve švýcarském stylu. V roce 1874 spojil obě skaliska spojovacím můstkem. Při stavbě hostince bylo nalezeno mnoho historických [[Artefakt (archeologie)|artefaktů]], které posloužily jako základ výstavy umístěné v restauraci. Byly zde vystavovány historické zbraně, hroty šípů, zámky, gotické i renesanční dlaždice a kachle.
Na hradě se v té době vystřídalo mnoho známých osobností, v roce 1887 zde byl básník [[Rudolf Bauchmach]], o dva roky později v roce 1889 drážďanský malíř [[Hermann Max Vogel]] a herečka ruského dvorního divadla z Petrohradu [[Charlotte Witt]].
Dne 28. července 1892 napsal do pamětní knihy jedny ze svých prvních veršů tehdy sedmnáctiletý [[Rainer Maria Rilke]] (1875–1926), jehož otec pocházel ze Svébořic u Mimoně. Báseň je nazvaná „Únor“ ({{
| příjmení = Dvořák
| jméno = Jiří
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Básník na Tolštejně
| periodikum = Permoník
| odkaz na periodikum =
| rok = 1996
| měsíc = září
Řádek 366 ⟶ 401:
| číslo = 9
| strany = 1
| url =
| issn =
}}</ref> V roce 1902 sem zavítal Enver Bej, známější jako [[Enver Paša]], později vrchní velitel turecké armády. O rok později Tolštejn navštívil saský korunní princ a pozdější král [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] V roce 1904 zde byl hrabě Nikolaus Des Fours-Walderode.
Rod Münzbergů vedl hostinskou činnost až do roku
| příjmení = Štika
| jméno = Jan
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Hradní restaurace na Tolštejně (Z historie objektu a života v něm)
| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska
| odkaz na periodikum =
| rok = 1999
| měsíc =
| ročník = IX
| číslo = 1
| strany = 33 až 42
| url =
| issn = 1212-6918
}}</ref> Dne 30. listopadu 1977 byla hradní restaurace uzavřena, zřítilo se pod ní zdivo.<ref name="smet162">Smetana, str. 162.</ref> V
| titul= Tolštejnské slavnosti začaly
| vydavatel = Děčínský deník
Řádek 397 ⟶ 432:
Z vrcholového skaliska je výhled na okolní vrcholy Lužických hor a na údolí, v němž je vidět [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Dolní Podluží]] a [[Varnsdorf]].
Na hrad Tolštejn se lze dostal po [[asfalt]]ové silničce z Jiřetína pod Jedlovou, pod hradem je parkoviště pro osobní automobily. Na hrad se lze také dostat z [[Jedlová (nádraží)|jedlovského]] nádraží, které je vzdáleno asi
| příjmení =
| jméno =
Řádek 410 ⟶ 445:
}}</ref> z [[Lesné]]ho do [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]]. Kolem hradu dále vede cyklostezka číslo 3015 z Varnsdorfu k [[Hraniční rybník|Hraničnímu rybníku]].
Na hradě Tolštejn se prodává turistická známka číslo
| url = | titul = Seznam turistických známkových míst Hrady No. 549 Tolštejn
| vydavatel = Turistické známky s. r. o.
| datum přístupu = 2008-06-22
}}</ref> Přístup na vyhlídku je zpoplatněn.
| url = http://www.tolstejn.cz/cz/index-mikroregion.htm | titul = Mikroregion Tolštejn
| vydavatel = WebActive s. r. o.
| datum přístupu = 2008-06-22
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080606022201/http://www.tolstejn.cz/cz/index-mikroregion.htm
| datum archivace = 2008-06-06
| nedostupné = ano
}}</ref> posláním mikroregionu je navrátit Tolštejnu jeho původní význam. Každoročně se pořádají Dny Tolštejnského panství,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3343
| titul= Osmé Tolštejnské slavnosti jsou minulostí
Řádek 446 ⟶ 486:
| style="width: 33%;" | <!-- Z -->
[[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]] 1 km
| style="width: 34%; padding: .5em;" | [[Soubor:Brosen windrose
| style="width: 33%;" | <!-- V -->
[[Luž]] 5 km
|-
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 1px 0 0; width: 33%;" | <!-- JZ -->
[[Studenec (
[[Střední vrch]] 10
| style="width: 34%;" | <!-- J -->
[[Velký Buk]] 5
[[Klíč (Lužické hory)|Klíč]] 8 km
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 0 0 1px; width: 33%;" | <!-- JV -->
[[Bouřný]] 4
[[Bezděz (hrad)|Bezděz]] 37 km
|}
Řádek 464 ⟶ 504:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 481 ⟶ 522:
| příjmení = Moschkau
| jméno = Alfred
| odkaz na autora =
| rok = 2003
| titul = Hrad Tolštejn a jeho historie
Řádek 496 ⟶ 537:
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| url = http://
| url kapitoly = http://
| kapitola = Tolštein hrad
}}
Řádek 505 ⟶ 546:
| příjmení2 = Vovsíková
| jméno2 = Markéta
| odkaz na autora =
| rok = 2015
| titul = Münzbergové na Tolštejně
Řádek 515 ⟶ 556:
| příjmení = Špráchal
| jméno = Přemysl
| odkaz na autora =
| rok = 2005
| titul = Tolštejn
Řádek 531 ⟶ 572:
* [http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmtolsc Tolštejn na stránkách Lužických hor]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Historie|Středověk|Šluknovský výběžek}}
[[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Hrady v Lužických horách]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Stavby v Jiřetíně pod Jedlovou]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]]
[[Kategorie:Hory a kopce v okrese Děčín]]
| |||