Arménské písmo: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 8. 10. 2017, 21:10 editovat Mykhal (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 42 589 editací m přepis neodpovídal ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 23. 8. 2022, 17:44 editovat zrušit editaci 2DEEPCOOL1 (diskuse \| příspěvky) 586 editací Bez shrnutí editace
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{neověřeno}} {{upravit\|nekonzistentní/nekompletní info – např. v úvodu je přepis Hayoc', dle tabulky Hayoč; [[Aram Chačaturjan\|Chačaturjan]] v čl. Chačatrjan, dle tabulky Xačatryan}} {{Infobox - písmo \| jméno = Arménské písmo \| typ = [[Abeceda]] \| jazyky = [[arménština]] \| tvůrce = [[Mesrop Maštoc]] \| datum = \| čas =~~405 -~~ ~~dosud~~405–dosud \| status = \| rod1 = \| rod2 = \| sesterská písma = [[Latinka]]<br />[[Koptské písmo]]<br />[[Gruzínská písma]]<br />[[Cyrilice]] \| potomci = \| unicode = \| iso15924 = Armn \| poznámky = \| obrázek = Հայոց այբուբեն.svg \| velikost obrázku = 200px }} '''Arménské písmo''' ({{vjazyce2\|hy\|Հայոց գրեր}} -– Hayoc' grer) bylo vytvořeno [[Mesrop Maštoc\|Mesropem Maštocem]] kolem roku [[405]], aby bylo možné napsat [[arménština\|arménský]] překlad [[Bible]]. Původ [[písmeno\|písmen]] není zcela jistý, ale s největší pravděpodobností vycházel z [[řecká abeceda\|abecedy řecké]]. Ačkoli oba dnešní [[dialekt]]y arménštiny, západní i východní, používají stejnou abecedu, výslovnost některých písmen je odlišná. Během let se změnilo nejen pořadí jednotlivých písmen, ale i jejich počet. Nejvíce nových písmen bylo přijato během středověku, a to kvůli tomu, aby se jimi mohly vyjádřit cizí hlásky. Znaky se používaly i na zápis [[arménské číslice\|arménských číslic]]. Arménským písmem píše, nebo psalo několik dalších jazyků (například [[kurdština]] během sovětské éry, nebo [[lomavrenština]]). Řádek 39 ⟶ 41: \| 7 \|\| Eh \|\| է \|\| Է \|\| ē \|\| 7 \|- align="center" \| 8 \|\| ËtÖt` \|\| ը \|\| Ը \|\| əë \|\| 8 \|- align="center" \| 9 \|\| T`o \|\| թ \|\| Թ \|\| t῾t’ \|\| 9 \|- align="center" \| 10 \|\| Zhe \|\| ժ \|\| Ժ \|\| ž \|\| 10 Řádek 73 ⟶ 75: \| 24 \|\| Vo \|\| ո \|\| Ո \|\| o \|\| 600 \|- align="center" \| 25 \|\| Ch`a \|\| չ \|\| Չ \|\| č῾č’ \|\| 700 \|- align="center" \| 26 \|\| Peh \|\| պ \|\| Պ \|\| p \|\| 800 Řádek 79 ⟶ 81: \| 27 \|\| Jheh \|\| ջ \|\| Ջ \|\| ǰ \|\| 900 \|- align="center" \| 28 \|\| Rra{{zdroj?}} \|\| ռ \|\| Ռ \|\| ṙ \|\| 1000 \|- align="center" \| 29 \|\| Seh \|\| ս \|\| Ս \|\| s \|\| 2000 Řádek 89 ⟶ 91: \| 32 \|\| Reh \|\| ր \|\| Ր \|\| r \|\| 5000 \|- align="center" \| 33 \|\| C`o \|\| ց \|\| Ց \|\| čc \|\| 6000 \|- align="center" \| 34 \|\| Hiun \|\| ւ \|\| Ւ \|\| w \|\| 7000 \|- align="center" \| 35 \|\| P`iur \|\| փ \|\| Փ \|\| p῾p’ \|\| 8000 \|- align="center" \| 36 \|\| K`eh \|\| ք \|\| Ք \|\| k῾k’ \|\| 9000 \|- align="center" \| 37 \|\| Oh \|\| օ \|\| Օ \|\| ō \|\| 10000 Řádek 138 ⟶ 140: == Související články == * [[Písmo]] * [[Arménština]] * [[Arménské číslice]] * [[Gruzínské písmo]] == Externí odkazy == * {{Commonscat}} {{Seznam písemných systémů}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Písma]] [[Kategorie:Arménská kultura\|Písmo]]