Smazaný obsah Přidaný obsah
RibotBOT (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: no:Ugarittisk
vytvoření podtitulu == Literatura ==
 
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 25 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - jazyk
'''Ugaritština''' je starý [[Semitské jazyky|semitský jazyk]], jímž se hovořio v [[Ugarit]]u ve 2. polovině 2. tisíciletí př. Kr.
| název = Ugaritština
| rozšíření = [[Ugarit]] ([[Sýrie]])
| mluvčích = 0
| klasifikace =
* [[Afroasijské jazyky]]
** [[Semitské jazyky]]
*** [[Severozápadní semitské jazyky|Severozápadní semitské]]
| písmo = ugaritské klínové písmo
| úřední jazyk = ''není úředním''
| regulátor = ''není stanoven''
| ISO6391 = ''není''
| ISO6392B = uga
| ISO6392T = uga
| ISO6393 = uga
| SILručně =
| SIL =
| wikipedie = ''není''
}}
'''Ugaritština''' je starý [[Semitské jazyky|semitský jazyk]], jímž se hovořiohovořilo v [[Ugarit]]u ve 2.  polovině 2.  tisíciletí př. Kr n. l.
[[Soubor:22 alphabet.jpg|vpravo|náhled|250px|Ugaritské písmo]]
Kvůli nedostatečné znalosti [[Mluvnicegramatika|gramatiky]] ugaritštiny je velmi těžké ji zařadit do některé ze skupin semitských jazyků. Svou zeměpisnou polohou se řadí k [[severozápadní semitské jazyky|severozápadním]] (resp. kenaánským) semitským jazykům. Toto řazení je odůvodnitelné i díky podobnosti s ostatními jazyky této skupiny, např. biblickou hebrejštinou.
 
Jazyk byl zapisován svým vlastním, [[ugaritské klínové písmo|ugaritským klínovým písmem]], většinou na [[Hliněná tabulka|hliněné tabulky]].
Kvůli nedostatečné znalosti [[Mluvnice|gramatiky]] ugaritštiny je velmi těžké ji zařadit do některé ze skupin semitských jazyků. Svou zeměpisnou polohou se řadí k severozápadním (resp. kenaánským) semitským jazykům. Toto řazení je odůvodnitelné i díky podobnosti s ostatními jazyky této skupiny, např. biblickou hebrejštinou.
 
Jazyk mohl být rozluštěn až poté, co bylo rozluštěno ugaritské [[klínové písmo]], objevené ve vykopávkách, což se stalo až v letech 1930–1932. Jelikož však toto písmo nezná znaky pro [[Samohláska|samohlásky]] ani nepoužívá (jako např. [[hebrejština]]) některých [[Souhláska|souhlásek]] k vyznačení některých dlouhých samohlásek (tzv. ''matres lectionis''), je těžké tyto texty [[Vokalizace|vokalizovat]]. To znemožňuje nejen vytvoření kompletní gramatiky jazyka, ale i překlady dochovaných textů. Proto se ugaritské texty přepisují buď jen se souhláskami, nebo se vokalizují pomocí arabštiny.
Jazyk byl zapisován svým vlastním, [[ugaritské klínové písmo|ugaritským klínovým písmem]], většinou na hliněné tabulky.
 
== Příklady ==
Jazyk mohl být rozluštěn až poté, co bylo rozluštěno ugaritské [[klínové písmo]], objevené ve vykopávkách, což se stalo až v letech 1930–1932. Jelikož však toto písmo nezná znaky pro [[Samohláska|samohlásky]] ani nepoužívá (jako např. hebrejština) některých [[Souhláska|souhlásek]] k vyznačení některých dlouhých samohlásek (tzv. ''matres lectionis''), je těžké tyto texty [[Vokalizace|vokalizovat]]. To znemožňuje nejen vytvoření kompletní gramatiky jazyka, ale i překlady dochovaných textů. Proto se ugaritské texty přepisují buď jen se souhláskami, nebo se vokalizují pomocí arabštiny.
 
=== Číslovky ===
{| cellspacing="7"
|-
| '''Ugaritsky''' || '''Česky'''
|-
| ʼaḥadu, 𐎀𐎈𐎄 || jeden
|-
| ṯinā(mi), 𐎘𐎐𐎎 || dva
|-
| ṯalāṯu, 𐎘𐎍𐎘 || tři
|-
| ʼarbaʻu, 𐎀𐎗𐎁𐎓 || čtyři
|-
| ḫamšu, 𐎃𐎎𐎌 || pět
|-
| ṯiṯṯu, 𐎘𐎘 || šest
|-
| šabʻu, 𐎌𐎁𐎓 || sedm
|-
| ṯamānu, 𐎘𐎎𐎐 || osm
|-
| tišʻu, 𐎚𐎌𐎓 || devět
|-
| ʻašru, 𐎓𐎌𐎗 || deset
|}
 
== Ugaritské gramatiky ==
Vzhledem k tomu, že znalost tohoto písma je otázkou ani ne jednoho století, není základních gramatik mnoho. Zde jsou vypsány podle seznamu publikovaného v: Stehlík, Ondřej: ''Ugaritské náboženské texty''. Vyšehrad, Praha 2003. {{ISBN |80-7021-587-9}}.
 
* Gordon, C. H.: ''Ugaritic textbook''. Rome 1940, 3. vydání.
Řádek 14 ⟶ 61:
* Sivan, D.: ''A Grammar of the Ugaritic Language''. Leiden 1997.
* Tropper, J.: ''Ugaritic Grammar''. In: ''Ugaritic Textbook'', Leiden 1999, s. 91–118.
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie|jméno=Pavel|příjmení=Čech|odkaz na autora=Pavel Čech (jazykovědec)|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Ugaritské písemnictví''|typ kapitoly=VI. kapitola:|stránky=239-269}}
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=ugaritština}}
 
{{Semitské jazyky}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Západosemitské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Asie]]
[[Kategorie:Mrtvé afroasijské jazyky]]
 
[[Kategorie:Starověké jazyky]]
[[an:Luenga ugaritica]]
[[ar:لغة أوغاريتية]]
[[ca:Ugarític]]
[[de:Ugaritische Sprache]]
[[el:Ουγκαριτική γλώσσα]]
[[en:Ugaritic language]]
[[es:Ugarítico]]
[[eu:Ugaritiko]]
[[fa:زبان اوگاریتی]]
[[fi:Ugaritin kieli]]
[[fr:Ougaritique]]
[[gl:Lingua ugarítica]]
[[he:אוגריתית]]
[[is:Úgarít]]
[[it:Lingua ugaritica]]
[[ja:ウガリット語]]
[[kk:Угарит тілі]]
[[mk:Угаритски јазик]]
[[nl:Ugaritisch]]
[[no:Ugarittisk]]
[[pl:Język ugarycki]]
[[pt:Língua ugarítica]]
[[ru:Угаритский язык]]
[[sl:Ugaritščina]]
[[th:ภาษายูการิติก]]
[[ur:یوگریٹک]]